Pelargonie

Pelargonie[1] (Pelargonium) je rod jednoletých nebo vytrvalých rostlin, bylin až polokeřů nebo keřů obsahující asi 240–300 druhů zahrnutých v čeledi kakostovité (Geraniaceae), které lze nalézt většinou v tropických a subtropických oblastech, především v jižní Africe. Pelargonie je používána jako okrasná květina, ale také ve voňavkářství, jako léčivá a barvířská rostlina, či k ochucení pokrmů.[2]

Pelargonie
Pelargonium peltatum
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádkakostotvaré (Geraniales)
Čeleďkakostovité (Geraniaceae)
Rodpelargonie (Pelargonium)
L'Hér.. 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Kmínky nebo stonky ztlustlé, ochlupené nebo drobně pýřité, často lepkavé. Listy vstřícné nebo střídavé, vonné, obvykle dlanité. Květenství sestavené v nepravý okolík či okoličnatý vrcholík.[zdroj?]

EPPO kód

1PELG

Synonyma

České názvy

  • čapí nůsek[3]
  • čapí nos[4]
  • muškát

Historie

První pěstovaný druh pelargonie byla Pelargonium triste, původem z Jižní Afriky. Byla zřejmě určena pro botanickou zahradu v Leidenu a přivezena v roce 1600 na lodi. V roce 1631, anglický zahradník, John Tradescant, koupil semena od René Morina v Paříži a přivezl rostlinu do Anglie. Název Pelargonium použil Johannes Burman v roce 1738, z řečtiny πελαργός, pelargós, čáp, protože část květiny vypadá jako čapí zobák.[zdroj?]

Použití

Pelargonium peltatum L.

V Česku jsou jako okrasné rostliny převážně pěstovány křížence a kultivary pelargonie páskaté (Pelargonium zonale) tvořící nápadná barevná kulovitá květenství, vzácněji kultivary pelargonie velkokvěté (Pelargonium grandiflorum) zvané též "anglický muškát" a kultivary pelargonie štítnaté (Pelargonium peltatum) známé také jako "převislé muškáty".

Kříženci pelargonie páskaté (P.zonale) jsou v jiných zemích označovány Pelargonium × hortorum (-"pelargonie zahradní") nebo "Pelargonium Zonal Group". Pelargonie (P.zonale) byly v ČR velmi často pěstovány za okny vesnických domků, byly téměř nezbytnou ozdobou.[5] Méně často jsou pelargonie pěstovány na záhonech jako výrazný doplněk letničkových výsadeb. V druhé polovině dvacátého století byly pelargonie široce oblíbeny jako balkonová rostlina ve většině bytů panelových domů. Oba druhy nejpěstovanější pelargonie nesnáší zimní chladna a při přezimování v podmínkách domácností obvykle dlouhodobě nevydrží. Lze je přezimovat pouze v chladných světlých mrazuprostých místnostech (sklenících, oranžeriích). Vzhledem k ceně a chorobám pelargonie často nahrazují levnější letničky nebo odolnější a bohatě kvetoucí surfinie.[zdroj?]

Někdy jsou rostliny rodu pelargonie v domácnostech pěstovány jako léčivo nebo odpuzovač hmyzu.[6][7]

Některé druhy pelargonií, jako například P. graveolens hrají důležitou roli při výrobě vůní. Existují pelargonie, které voní po citrusech, mátě, nebo různém ovoci, druhy s růžovou vůní obsahující geraniol jsou komerčně nejvíce důležité.[zdroj?]

Pěstování

Převislé pelargonie, Praha, Malá Strana

Muškát je víceletá rostlina. Množí se řízkováním, které bývá často prováděno v srpnu nebo běžně i červenci až říjnu , ale také úspěšně v předjaří (únor-březen). Vzácněji se pelargonie množí také semeny, výsevem v prosinci. Během pěstování je třeba rostliny přiměřeně zalévat a přihnojovat. Pěstované druhy pelargonie kvetou obvykle od května do září, avšak některé druhy kvetou celý rok. Muškáty trpí mnoha chorobami, především virózami a houbovými chorobami ale zcela běžné je i napadení škůdci a fyziologické choroby z nedostatku živin. Na jaře a na podzim mohou namrzat, v létě někdy trpí úpalem a suchem nebo přelitím.[zdroj?]

Stanoviště

Pěstované pelargonie obvykle preferují slunečné nebo světlé místo, nicméně například Pelargonium grandiflorum slunečné místo, nebo přímé slunce vyloženě nesnáší, avšak preferuje světlé stanoviště. K přezimování je vhodná světlá mrazuprostá místnost. Půdy mají být živné, humózní a spíše propustné, pelargonie nesnáší přemokření.[8]

Teploty

Pěstované pelargonie obvykle preferují během vegetace teploty okolo 20 °C[8] ačkoliv snášejí bez i vyšší teploty. Výjimkou je například Pelargonium grandiflorum, které potřebuje teploty kolem 10 °C. Vlivem náhlého přechodu do chladu pelargoniím mohou někdy zčervenat listy, nebo listy zvadnou a zcela opadají. Pelargonie nesmí namrznout, i lehký mrazík rostliny značně poškodí. Proto je třeba je v polovině května (tří zmrzlí muži - Servác, Pankrác a Bonifác) sledovat teploty a skrývat, nebo chránit výsadby před mrazem, nebo rostliny raději vysadit až po „zmrzlých“.[zdroj?]

Hnojení

V prodeji jsou specializované přípravky, lze ale použít běžné komplexní hnojiva. Je vhodné přihnojovat hnojivy s obsahem fosforu. Přihnojování hnojivy s obsahem draslíku (síran draselná, draselná sůl) v září a říjnu je vhodné jako příprava na přezimování.[zdroj?]

Přezimování

Jednoletá rostlina nekvete tak bohatě, jak víceletá pelargonie. K přezimování běžně pěstovaných druhů pelargonie je vhodné zvolit teploty 12 až 15 °C. Ideální teploty pro přezimování Pelargonium grandiflorum jsou 8-10 °C. Koncem srpna je vhodné ukončit používání hnojiv s obsahem dusíku a omezit zálivku.[9]

Druhy

Pelargonium zonale

Některé druhy:

  • Pelargonium angustifolium L'Hér. ex Harv. & Sond.
  • Pelargonium graveolens L'Hér.
  • Pelargonium cotyledonis (L.) L'Hér.
  • Pelargonium citrosum Voigt ex Sprague
  • Pelargonium hortorum L.H.Bailey
  • Pelargonium nobile Dum.Cours.
  • Pelargonium odoratissimum Sol.
  • Pelargonium pedunculare Dehnh.
  • Pelargonium radens H.E.Moore
  • Pelargonium scabrum Hort. ex Hoffmanns.
  • Pelargonium sericeum E.Mey. ex Harv. & Sond.
  • Pelargonium × tussilaginifolium Tratt.
  • Pelargonium tripalmatum E.M.Marais
  • Pelargonium triste (L.) L'Hér.
  • Pelargonium wonchiense Vorster & M.G.Gilbert
  • Pelargonium xerophyton Schltr. ex R.Knuth
  • Pelargonium zeyherianum Dehnh.
  • Pelargonium zonale L'Hér.

Choroby a škůdci

  • Agrobacterium tumefaciens
  • Pseudomonas syringae
  • Ralstonia solanacearum
  • Xanthomonas campestris
  • Pythium
  • hlízenka hlíznatá (Sclerotinia sclerotiorum)
  • Rhizoctonia
  • Peronospora conglomerata
  • Fusariové vadnutí , srpovnička (Fusarium)
  • Glomerella cingulata
  • kropidlák Aspergillus fischerianus
  • Diaporthe rudis
  • Botryosporium pulchrum
  • Alternaria alternata
  • Cercospora brunkii
  • Bipolaris setariae
  • Cochliobolus setariae
  • Bipolaris maydis
  • Cochliobolus heterostrophus
  • Ascochyta
  • Discohainesia oenotherae
  • Pleosphaerulina
  • Colletotrichum gloeosporioides
  • Glomerella cingulata
  • Phyllosticta spp.
  • Cylindrocladium scoparium
  • Calonectria kyotensis
  • Phytophthora spp.
  • padlí obecné Erysiphe communis
  • Rhizoctonia solani
  • rez Puccinia pelargonii-zonalis
  • Verticiliové vadnutí způsobené přeslenatka běločerná, (V. albo-atrum) nebo Verticillium dahliae

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pelargonium na anglické Wikipedii.

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. botanicka.cz
  3. ceskatelevize.cz
  4. www.biolib.cz
  5. zahradnictvi-valinova.cz
  6. aromatické pelargonie. www.zahradnictvikrulichovi.cz [online]. [cit. 2013-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-06.
  7. loskutak.nova.cz
  8. celysvet.cz
  9. čaro záhrady

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.