Pavel Trčala

Po maturitě na Biskupském gymnáziu v Brně získal stipendium na studium ve Spojených státech, kde absolvoval Xavier High School a později Saint Norbert College ve Wisconsinu jako držitel plného akademického stipendia v oboru mezinárodní ekonomie.[4] Během studia absolvoval semestr v zahraničí na Münsterské univerzitě v Německu se specializací na mezinárodní finanční trhy. Postgraduální studium ukončil na American University ve Washingtonu v oboru ekonomie.[5]

Před nástupem profesionální kariéry absolvoval stáže na ekonomickém oddělení Velvyslanectví Velké Británie ve Washingtonu a na komerční sekci Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu. Pracoval v ekonomickém výzkumu na Institutu pro mezinárodní ekonomii ve Washingtonu. Jako konzultant pracoval pro Světovou banku ve Washingtonu a později v Dakaru v Senegalu. Jako Senior Consultant pracoval pro Control Risks Group v Londýně. Díky svým jazykovým schopnostem a mezinárodním zkušenostem nyní^[kdy?] pracuje jako nezávislý konzultant pro firmy rozvíjející projekty s mezinárodními partnery a/nebo na mezinárodních trzích.[6]

Od dubna 2018 do října 2019 byl místopředsedou nově založeného subjektu s názvem Moravské zemské hnutí. Za hnutí kandidoval ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 v obvodu č. 59 – Brno-město.[7] Se ziskem 3,26 % hlasů skončil na 7. místě.[8]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 11. místě kandidátky Moravského zemského hnutí, ale zvolen nebyl.[9]

Začátkem června 2020 se veřejně přihlásil k jedné ze tří skupinek aktivistů, kteří přibližně 12. května 2020 na šesti místech vyznačili na silnice česko-moravskou zemskou hranici. Zatímco skupinku ze Svitavska policie přistihla a odhalila, Trčala se za skupinku z Vysočiny přiznal dobrovolně. Akci označil za nenásilnou formu občanského protestu a veřejně vystoupil údajně proto, aby vyvrátil domněnky, že se jednalo o recesi nebo vandalismus. Skupina podle něj chtěla upozornit na „čechizaci“ Moravy.[10]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval za Moravské zemské hnutí v obvodu č. 60 – Brno-město.[11] Se ziskem 3,14 % hlasů skončil na 8. místě a do druhého kola nepostoupil.[12]

Trčala doposud procestoval 127 zemí světa a postupně přidává další cíle zejména v rámci přípravy televizního seriálu Travel With Pavel pro televizní stanici Nautical Channel.[13] O svých dobrodružných cestách přednáší na cestovatelských festivalech, například na festivalu Kolem Světa.^[zdroj?]

V edici Stopem kolem Ameriky a v edici Stopem světem publikoval Trčala 68 článků pro Český rozhlas online a pro přílohy celostátních deníků. Články byly doplněny vlastními dokumentárními fotografiemi.^[zdroj?]

Pavel Trčala je pravidelným dopisovatelem mezinárodních sportovních časopisů, včetně časopisu Kiteworld, který je největším světovým časopisem věnovaným kitesurfingu. V tomto časopise má Trčala rubriku „Travel with Pavel“. Obdobnou rubriku má také ve slovenském časopise Surf Magazin a v německém časopise Kitelifte.[14]^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}

Pracoval také jako redaktor pro časopis Český export, respektive ekonomický zpravodajský online portál Euro.[15]

Jako závodní lyžař ve slalomu a obřím slalomu měl zájem o hory od útlého dětství. Po návratu do Brna založil firmu CITY SPORTS s.r.o. Její služba CITY SKI se specializuje na jednodenní lyžařské zájezdy. Pavel Trčala se také snaží prosadit stavbu sjezdovky v blízkosti Brna.[16] Společně se svou sestrou Hanou Robinson uskutečnili v roce 2011 lyžařský rekord, kdy během jednoho dne lyžovali v sedmi střediscích a sedmi krajích ČR. Tento rekord podpořil lyžování v ČR a pacienty s roztroušenou sklerózou.[17][18]

Po závodním lyžování se Pavel Trčala později začal věnovat skialpinismu a snowboardingu. S horolezectvím se seznámil na Slovensku a později během studia v USA.[19] Následující výběr obsahuje hlavní významné vrcholy. Pavel se snaží vystoupit na nejvyšší hory všech navštívených států nebo teritorií.[20]

• Radhošť. Hora v Beskydech. Výška 1129 m. Výstup v červenci 1983.
• Kopeček. Nejvyšší hora v Brně. Výška 479 m. Výstup v červenci 1984.
• Praděd. Nejvyšší hora Moravy. Výška 1492 m. Výstup v prosinci 1986. Sjezd na lyžích.
• Sněžka. Nejvyšší hora České republiky. Výška 1602 m. Výstup v srpnu 1996. Sjezd na kole.
• Mount Hood. Nejvyšší hora Oregonu. Výška 3426 m. Výstup v červnu 1998. Sjezd na lyžích.
• Galdhoppigen. Nejvyšší hora Norska. Výška 2469 m. Výstup v červenci 1998. Sjezd na lyžích.
• Cerro Torre. Nejvyšší hora Portorika. Výška 1074 m. Výstup v říjnu 1998.
• Elbrus. Nejvyšší hora Evropy. Výška 5642 m. Výstup v červenci 1999. Sjezd na lyžích.
• Pico de Orizaba. Nejvyšší hora Mexika. Výška 5636 m. Výstup v říjnu 1999.
• Blue Mountain Peak. Nejvyšší hora Jamaiky. Výška 2256m. Výstup v listopadu 1999.
• Pico Bolívar. Nejvyšší hora Venezuely. Výška 5007 m. Výstup v březnu 2000.
• Pico Duarte. Nejvyšší hora Karibiku. Výška 3098 m. Výstup v březnu 2001.
• Cotopaxi. Nejvyšší sopka světa. Výška 5897 m. Výstup v červenci 2002.
• Mount Elbert. Nejvyšší hora Skalistých Hor. Výška 4399 m. Výstup v září 2002. Sjezd na kole.
• Villarrica (sopka). Nejaktivnější vulkán Chile. Výška 2847 m. Výstup v lednu 2003. Sjezd na lyžích.
• Aconcagua. Nejvyšší hora Západní Hemisféry. Výška 6960 m. Výstup v březnu 2003. Záchrana života amerického horolezce.
• Mount Ruapehu. Nejvyšší hora Severního Ostrova na Novém Zélandu. Výška 2797 m. Výstup v březnu 2003. Sjezd na lyžích.
• Mount Taranaki. Vulkán na Novém Zélandu, známý z filmu Poslední Samuraj. Výška 2518 m. Výstup v březnu 2003.
• Mount Kosciuszko. Nejvyšší hora Austrálie. Výška 2228 m. Výstup v dubnu 2003.
• Tajamulco. Nejvyšší hora Střední Ameriky. Výška 4220 m. Výstup v listopadu u 2003.
• Mount Everest. Nejvyšší hora světa. Výška 8848 m. Výstup v květnu 2005. Sjezd na lyžích.
• Olymp. Nejvyšší hora Řecka. Výška 2918 m. Výstup v červenci 2005.
• Jebel Toubkal. Nejvyšší hora Maroka. Výška 4167 m. Výstup v dubnu 2007. Sjezd na lyžích.
• Piton de la Petite Riviere Noire. Nejvyšší hora ostrova Mauricius. Výška 828 m. Výstup v lednu 2008.
• Gjeravica. Nejvyšší hora Kosova. Výška 2656 m. Výstup v červenci 2009.
• Mount Cameroon. Nejvyšší hora Západní Afriky. Výška 4095 m. Výstup v prosinci 2009.
• Pidurutalagala. Nejvyšší hora Srí Lanky. Výška 2524 m. Výstup v listopadu 2015.
• Pico de las Nieves. Nejvyšší hora ostrova Gran Canaria. Výška 1949 m. Výjezd na kole v listopadu 2016.
• Dzyarzhynskaya Hara. Nejvyšší bod Běloruska. Výška 345 m. Výjezd na skateboardu v září 2017.

Jeho údajný výstup na Mount Everest v květnu 2005 proběhl bez povolení čínských úřadů. Vedení Českého horolezeckého svazu tento krok odsoudilo z obavy, aby Číňané nezakázali Čechům vstup do země. Trčala chybu přiznal, omluvil se a dodatečně za výstup zaplatil. Trčala byl členem česko-ukrajinské výpravy Josefa Kubíčka, Josef Kubíček však předčasně odjel a ukrajinská část výpravy se od Trčalova chování distancovala. ČTK citovala české horolezce Martina Minaříka a Zdeňka Hrubého, kteří pochybují, že Trčala na vrcholu byl, a fotografie označují za podvrh. Jan Hajduch uvedl, že Trčala je znám jako extrémně sebestředný typ, který je posedlý touhou se zviditelnit a v české komunitě je značně neoblíbený.[21]

Pavel je držitelem světových rekordů v nejvýše položeném kitesurfingu na vodě ve výšce 4500 m a v nejvyšším snowkitingu na sněhu ve výšce 6500 m. Oba rekordy byly uskutečněny v Tibetu na severní straně Mount Everestu.^[zdroj?] Pavel je jezdcem firmy Crazy Fly.[22] Propaguje také jetsurfing, tedy jízdu na motorovém prkně, které je vyráběno v Brně. Aktivně také propaguje rozvoj vodního lyžování a wakeboardingu. Pod značkou CITY WAKE buduje areály pro tyto sporty. První vlek funguje od června 2016 na Brněnské přehradě. Každoročně je také oficiálním vlajkonošem před ohňostroji IGNIS BRUNENSIS na Brněnské přehradě.[14]^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}

Rodiče Pavel Trčala a Marta Trčalová byli automobiloví závodníci a mistři Československa v rallye. Sestra Hana Robinson je zpěvačka, skladatelka, klavíristka a absolventka Berklee College of Music.[17]

Trčala se podílel jako asistent na následujících ekonomických publikacích:^[zdroj?]

• Transforming the European Economy. Martin Baily. 2003.[23]
• Argentina and the Fund: From Triumph to Tragedy. Michael Mussa. 2002.[24]
• Managed Floating Plus: The Great Currency Regime Debate. Morris Goldstein. 2002.
• Controlling Currency Mismatches in Emerging Markets. Morris Goldstein and Philip Turner. 2004.[25]
• Dollar Overvaluation and the World Economy. C. Fred Bergsten and John Williamson. 2003.[26]
• Persistent Dollar Swings and the US Economy. Martin Baily. 2003.
• The New Economy in Europe and the United States. Martin Baily. 2002.
• The Year in Review: A Turning Point? Martin Baily. 2003.