Pavel Gorgulov

Pavel Timofejevič Gorgulov, rusky Павел Тимофеевич Горгулов (29. června 1895 Labinskaja, Rusko – 14. září 1932 Paříž) byl ruský emigrant žijící v Československu, ve Francii a v Monaku, který 6. května 1932 spáchal atentát na francouzského prezidenta Paula Doumera. V Praze vystudoval lékařství, pokoušel se uplatnit také svoje spisovatelské ambice.

Pavel Gorgulov
Pavel Gorgulov v roce 1932 jako obžalovaný před pařížským soudem
Narození29. června 1895
Labinsk
Úmrtí14. září 1932 (ve věku 37 let)
14. obvod
Příčina úmrtípoprava
Místo pohřbeníPařížský hřbitov d'Ivry
Povoláníbásník a lékař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pavel Gorgulov pocházel z Kubáňské oblasti a své rodiče řadil mezi kozáky. Podle dokumentů nalezených na počátku 21. století byl odloženým dítětem svěřeným do výchovy. Po ukončení Jekatěrinogradské vojenské zdravotnické školy zahájil studia na lékařské fakultě Moskevské univerzity, po vypuknutí první světové války narukoval a má se za to, že ve válce utrpěné zranění hlavy ovlivnilo jeho duševní stav a přivodilo paranoiu.[zdroj?] O jeho účasti v občanské válce se uvádí, že bojoval jak na straně bílých, tak i Rudé armády.[zdroj?] Emigroval do Prahy, kde vystudoval na Karlově univerzitě lékařství a po získání uprchlického Nansenovského průkazu se jeho lékařská praxe zaměřovala na provádění nelegálních potratů v Praze a v několika moravských městech, mimo jiné v Hodoníně. Byl literárně činný, jeho díla však byla nakladatelstvími odmítána jako projevy grafomanie. Některá díla však vyšla tiskem, například v Olomouci 3 čísla časopisu "Skyt", román Syn jeptišky (Kojetín 1929) a také v několika jazycích dílo o Skytech – v Paříži (1932) pod pseudonymem Paul Bred. Po odjezdu z Monaka uskutečnil v Paříži atentát na tehdejšího francouzského prezidenta a navzdory lékařským posudkům o atentátníkově nepříčetnosti byl po několikaměsíčním pobytu ve vězení popraven gilotinou. Motiv jeho činu má několik verzí, mělo údajně jít o vyprovokování konfliktu se sovětským Ruskem nebo o potrestání pasivity evropských politiků za nečinnost při nástupu moci bolševiků. Stejný motiv měla i připravovaná vražda prezidenta Masaryka na nádraží v Hrušovanech u Brna 14. června 1930[1], k níž se Gorgulov podle své výpovědi nakonec neodhodlal kvůli prezidentovu úsměvu.

Reference
  1. První republika 1918-1938: dějiny, osobnosti, denní život. 1.vydání. vyd. Brno: Extra Publishing, 2015. ISBN 978-80-7525-014-8.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.