Parazitární onemocnění

Parazitární onemocnění čili parazitóza je infekční onemocnění způsobené parazity. Mohou se vyskytovat u lidí, zvířat i rostlin. V Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů MKN-10 jsou pro parazitární onemocnění vyhrazeny kódy B50 až B89.[1]

Názvosloví

Odborné názvy parazitárních nemocí jsou odvozeny od latinského rodového jména parazita s přidáním přípony -óza. Například Schistosoma (krevnička), Enterobius vermicularis (roup dětský) → schistosomóza, enterobióza. Někdy se může blíže specifikovat nemoc a původce přídáním českého druhového jména: Schistosoma haematobium (krevnička močová) → schistosomóza močová. Pro řadu nemocí existuje v českém jazyce řada originálních vžitých názvů, které se běžně používají i v odborném názvosloví (terminologii). Například svrab (synonymum prašivina), zavšivení, motoličnatost atd.

Vymezení

Pod pojmem parazit se rozumí eukaryotický organismus s dočasným nebo trvalým parazitickým způsobem života. Mezi parazity patří zástupci prvoků, helmintů (tasemnice, motolice, hlístice a vrtejši) a některých členovců.[2]

Vybraní paraziti a odpovídající onemocnění:

Parazitózy se dělí na endoparazitózy (parazit napadá vnitřní orgány) a ektoparazitózy (parazit napadá kůži).

Definice pojmů

Prepatentní perioda

Prepatentní perioda (PPP) je časový interval od počátku parazitární infekce do prvních klinicky zjistitelných stadií v trusu, moči, sputu či krvi.[3] Jinými slovy jde o období od vstupu infekčního stadia do hostitele až do objevení se prvních vajíček, larev či oocyst v organismu, jež se dají diagnostikovat klasickými laboratorními metodami. Většinou se prepatentní perioda uvádí v souvislosti s infekcí u definitivních hostitelů. U helmintů představuje prepatentní doba období, kdy infekční stadium parazita vstoupí do hostitele, roste a vyvine se do pohlavně dospělého jedince a dojde k pohlavnímu rozmnožování s tvorbou vajíček nebo larev. Ty jsou potom laboratorně zjistitelné v trusu, krvi, moči nebo sputu. Délka prepatentní periody je druhově závislá a pohybuje se v rozmezí několika dní až několika týdnů, u některých parazitů i měsíců. Například některé střevní hlístice mají prepatentní periodu 2–3 týdny, motolice jaterní 8–12 týdnů. Dlouhou prepatentní periodu mají třeba velcí strongylidi u koní – okolo 6–7 měsíců. U jednobuněčných parazitů se o prepatentní periodě mluví nejčastěji v souvislosti s kokcidiemi, případně jinými střevními prvoky, jako je Giardia, Entamoeba. U kokcidií proběhne během prepatentní doby nejprve nepohlavní rozmnožování (merogonie) a poté pohlavní rozmnožování s tvorbou oocyst, jež odcházejí trusem do prostředí. U malárie je prepatentní perioda interval od počátku nákazy (bodnutí nakaženým komárem) do prvních stadií plasmodií v krvi.

Patence

Patence nebo také patentní perioda v parazitologii je časový interval označující aktivní infekci. Je tím myšleno období, ve kterém je parazit v hostiteli klinicky detekovatelný. Rovněž může znamenat délku života parazita v hostiteli nebo dobu, po kterou je parazit schopen produkovat vajíčka, larvy či oocysty.

Léčba

Lék proti parazitům se nazývá antiparazitikum. Mezi antiparazitika patří např. anthelmintika (proti červům).

Parazitologie

Věda, která se zabývá parazity, jejich hostiteli a vztahy mezi nimi, se nazývá parazitologie.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parasitic disease na anglické Wikipedii.

  1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: MKN-10 (10. revize) na USIZ.cz
  2. Centers for Disease Control and Prevention: About Parasites na CDC.gov (anglicky)
  3. JACOBS, Dennis; FOX, Mark; GIBBONS, Lynda, HERMOSILA, Carlos:. Principles of Veterinary Parasitology. 1. vyd. Chichester: Wiley Blackwell, 2016. 312 s. ISBN 978-0-470-67042-2. (anglicky)

Literatura
  • BLAŽEKOVÁ, Mária et al. Vybrané kapitoly z parazitológie: (Parazity ľudí, živočíchov a rastlín). Košice: Parazitologický ústav SAV, 2013. 220 s. ISBN 978-80-971331-1-5.
  • BOROVANSKÝ, Alois a CSÖLLEI, Jozef. Farmaceutická chemie: (farmakochemie). VI., Léčiva s účinkem antiinfekčním a antiparazitárním. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, 2003. 2 sv. (159, 135 s.). ISBN 80-7305-474-4.
  • DUBINSKÝ, Pavol et al. Atlas závažných parazitozoonóz. Košice: Parazitologický ústav Slovenskej akadémie vied, 2015. 192 s. ISBN 978-80-89707-08-9.
  • HÜBNER, Jiří a UHLÍKOVÁ, Marcela. Parazitární nákazy a onemocnění člověka a jejich laboratorní diagnostika. 2. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 1995. 66 s.
  • JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva: metabolické poruchy, parazitární infekce a nemoci trávicího traktu. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2003. 167 s. ISBN 80-7305-456-6.
  • KOLÁŘOVÁ, Jitka et al. Praktické návody k provádění vyšetřovacích a léčebných postupů u vybraných parazitárních onemocnění ryb. Vodňany: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod, 2017. 53 s. Edice Metodik. Technologická řada, č. 166. ISBN 978-80-7514-045-6.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.