Trichobilharzia

Dvouhostitelský životní cyklus trichobilharzií je analogický cyklu lidských krevniček. Dospělci se pohlavně rozmnožují v těle ptačího definitivního hostitele (nejčastěji kachnovití ptáci). U viscerálních druhů klade samička vajíčka do kapilár, odkud se dostávají do lumen střeva a s výkaly ven. U nazálních druhů kladou samičky vajíčka do nosní sliznice, odkud se vajíčka ven dostávají například při pití. Uvolňovaná vajíčka obsahují plně vyvinutá miracidia, která se líhnou ve vnějším prostředí při kontaktu s vodou (výjimku tvoří např. nazální druh Trichobilharzia regenti, u kterého se miracidia líhnou přímo v nazální tkáni).[1][3]

Ve vodním prostředí miracidia aktivně vyhledávají mezihostitelské plže (zpravidla plovatkovité či levatkovité). Specifita jednotlivých druhů trichobilharzií vůči mezihostitelským plžům je poměrně úzká, rozpoznávání vhodných mezihostitelů je zprostředkováno pomocí tzv. MAGs (miracidia-attracting glycoproteins), které plži uvolňují do okolí.[4][5][6] Po nalezení vhodného plže do něj miracidium v oblasti svalnaté nohy pronikne a vzniká stadium zvané mateřská sporocysta. V ní se vyvíjejí dceřiné sporocysty, které migrují do hepatopanktreatu plže, kde v nich vznikají cerkárie opatřené očními skvrnami a rozdvojeným ocáskem (tzv. ocelátní furkocerkárie).

Cerkárie jsou pohyblivá larvální stadia, která opouštějí tělo mezihostitelského plže a ve vodě aktivně vyhledávají ptačího definitivního hostitele. Toho najdou a rozpoznají podle fyzikálních (teplota) i chemických (cholesterol, ceramidy přítomné v kůži) signálů.[7][8] Cerkárie mohou penetrovat i kůži náhodného savčího hostitele, včetně člověka, což může vést k rozvoji cerkáriové dermatitidy. Při penetraci kůže cerkárie odhazují ocásek a svlékají povrchový imunogenní glykokalyx a mění se schistosomula (sg. schistosomulum).[9] Ta migrují krevním (viscerální druhy[10]) či nervovým (nazální druhy[11][12]) systémem definitivního hostitele na místo své finální lokalizace, kde dospívají. Částečnou migraci, avšak bez dosažení pohlavní dospělosti jsou schistosomula schopná podstoupit i v těle náhodného savčího hostitele.[11][13]

Systematika tohoto rodu je kvůli původním nepřesným historickým popisům některých zástupců poněkud nepřehledná.[14] Rod byl ustaven pro prvně popsaný druh Trichobilharzia kossarewi Skrjabin & Zakharov, 1920, jehož dospělci byli nalezeni v játrech čírky modré nalezené v Donské oblasti v Rusku. K tomuto druhu byly následně přiřazeny cerkárie Cercaria ocellata La Valette, 1855, a tak vzniklo kombinované pojmenování Trichobilharzia ocellata (La Valette, 1855) Brumpt, 1931. Trichobilharzia ocellata byla považována za typový exemplář rodu,[14] avšak legitimita této kombinace byla zpochybněna. Cercaria ocellata totiž velmi pravděpodobně nespadá do rodu Trichobilharzia.[14][15] Typovým exemplářem tedy zůstává Trichobilharzia kossarewi Skrjabin & Zakharov, 1920.[14]

Rod Trichobilharzia zahrnuje okolo 40 druhů, a tak představuje nejpočetnější rod čeledi Schistosomatidae. Zástupce se známými životními cykly rozdělené podle jejich geografického rozšíření shrnuje následující tabulka:[1][16][17]

* Recentní studie Ebbs et al. (2016) však prokázala mnohem širší areál výskytu původně severoamerického druhu Trichobilharzia querquedulae. Studie popisuje výskyt tohoto druhu u kachnovitých ptáků v Keni, Jižní Africe, Argentině a Novém Zélendu, kam se mohl dostat společně s migrujícími ptáky.[18]

• Trichobilharzia regenti, Trichobilharzia szidati
• cerkáriová dermatitida

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trichobilharzia na Wikimedia Commons
• www.helminthology.cz - parazitologická laboratoř zabývající se výzkumem trichobilharzií a cerkáriové dermatitidy