Roup dětský

Roup dětský je červ bělavé, bílé barvy, žije v tenkém a tlustém střevě. Samice je větší než sameček, zatímco samec dosahuje délky 6 mm, samice až 12 mm. Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka.

Člověk se nakazí ústy pozřením vajíček. Nejčastěji se vyskytuje u dětí, které se snadno nakazí ve školkách a školách, kde si mnohdy zapomenou umýt ruce a přenášení vajíček má tak volnou cestu. Nakazit se můžou ale i dospělí. Oplozená vajíčka způsobují nepříjemný pocit svědění, pálení uvnitř a kolem konečníku. Dítě se škrábe a na konečcích prstů mohou ulpět oplozená vajíčka. Neumyté ruce mohou být zdrojem opětné nákazy – autoinfekce. Vajíčka jsou velmi lehká a mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a mouchami. Mezi typické příznaky nákazy roupy patří svědění v oblasti konečníku, častá potřeba na stolici, řídčeji bolesti břicha, průjem. Škrábání v důsledku svědění v oblasti konečníku může někdy vést k zánětům a vyrážkám kolem análního otvoru. U dětí se může nákaza projevit i nespavostí. Častým projevem je rovněž nález bělavých nitkovitých pohybujících se červů ve stolici.[1][2] Zcela výjimečně mohou roupi způsobit další komplikace. Byla popsána souvislost mezi zánětem slepého střeva a roupy. Některé studie popsaly raritní výskyt roupů v ledvinách. U žen se mohou velmi ojediněle nacházet i v pohlavních a močových cestách.[3]

Jednou z nejčastějších a nejefektivnějších metod diagnostiky nákazy roupy je mikroskopické vyšetření otisku kůže konečníku s nálezem typických vajíček roupa. Odběr vzorku na vyšetření může provést praktický lékař nebo i poučený laik. Provádí se nalepením kousku průhledné pásky na konečník, ideálně v ranních hodinách po probuzení bez mytí konečníku a ještě před ranní stolicí. Páska se lepivou stranou lehce přitlačí tak, aby se překonal odpor svěrače a došlo ke kontaktu s anální řasou. Poté se páska nalepí na podložní mikroskopické sklíčko, jež se prohlíží pod mikroskopem.[1] Při zvětšení 40 - 100 x lze v případě infekce pozorovat typická tenkostěnná vajíčka roupa dětského. Vajíčka jsou nepravidelně vejčitého tvaru, z jedné strany více zploštěla, o délce 40-60 μm a šířce 20-30 μm, uvnitř obsahují zárodek larvy.[4]

Roupa dětského lze diagnostikovat i na základě nálezu dospělých červů ve stolici pacienta a jejich morfologického určení.

Léčba se provádí perorálním podáním antihelmintik jako jsou albendazol, mebendazol či pyrvinium. Na českém trhu je v současné době (2020) dostupný pouze lék Vermox s účinnou látkou mebendazol, která je účinná i proti jiným střevním parazitům, např. tasemnice a hlístice. Vermox je na lékařský předpis. Obvykle se podává 1 až 2 100 mg tablety Vermoxu na osobu, přičemž se doporučuje stejnou dávku po 2 a 4 týdnech zopakovat z důvodu postupného dorůstání nových roupů ve střevě či možné reinfekce.[5][6][1] Současně je důležité s léčbou dodržovat určité hygienické návyky, jako mytí rukou po toaletě, stříhání a čištění nehtů, pravidelné střídání spodního prádla a pravidelné sprchování, zejména pak mytí análního otvoru po spánku. Vajíčka jsou citlivá na zvýšení teploty, proto je praní ložního a spodního prádla na vyšší teplotu (60°C) jejich účinným zabijákem. Onemocnění roupy je nepříjemné, ale v naprosté většině případů není nebezpečné.