Kobzova lípa

Kobzova lípa, také známá jako Lípa ve Francově Lhotě, je největší památný strom okresu Vsetín.[3] Roste ve Francově Lhotě pod svahy Javorníků, pojmenován byl podle jednoho z bývalých majitelů gruntu.[2]

Památný strom (chráněný)
Kobzova lípa
Druhlípa velkolistá
Tilia platyphyllos[1]
Evidenční č.100059 (6859)
Vysazenroku 1530[2]
Ochranaod 11. dubna 1972[1]
Poloha
KrajZlínský
OkresVsetín
ObecFrancova Lhota
KatastrFrancova Lhota
PolohaPošle, u č. 77
Nadmořská výška525 m n. m.
Souřadnice49°12′26,18″ s. š., 18°7′24,98″ v. d.
Kobzova lípa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní údaje

  • výška: 22 m (1958)[4], 24 m (1967), 24 m[5], 34 m (2002)[1][4]
  • obvod: 610 cm (1958)[4], 630 cm (1967)[4], 732 cm (1999)[5], 740 cm (2002)[1][4]
  • průměr koruny: 16m (2002)[4]
  • věk: 492 let aktuálně (podle kroniky)[2], 350 let (~2000)[5], 400–500 let (~2007)[6]
  • zdravotní stav: 3 (1967, 2002)[4]
  • sanace: 1973[2]

Lípa roste v severní části obce zvané Pošle (či Poschla) v lokalitě U Kobzů (či Na Kobzi)

Stav stromu a údržba

Dutina otevřeného kmene byla roku 1973 napuštěna lněnou fermeží, strom ošetřen. Od té doby se otvor do dutiny zavaluje.[2] Kmen má mohutné kořenové náběhy, uvnitř adventivní kořeny, vyvázaná koruna se skládá ze 6 kosteních větví.[4]

Historie a pověsti

Podle kroniky nechal lípu mezi čtyřmi dalšími roku 1530 vysadit nový majitel vsi, pan Tristan Franz z Háje. Zároveň došlo k přejmenování državy ze Zbelovy Lhoty na Francovu Lhotu. V roce 1663 vpadly na Vsetínské turecko-tatarské hordy a hrstka obyvatel se před nimi skryla do koruny lípy, odkud se je pronásledovatelé pokusili vyhnat ohněm. Tehdy 130 let starý strom ale přežil. Ještě roku 1890 stály v místě všechny 4 lípy, dodnes se zachovala poslední.[2]

Další zajímavosti

Lípě byl věnován prostor v pořadu České televize Paměť stromů, konkrétně v dílu číslo 5, Stromy a boje. Ve svém díle ji zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek. V rámci projektu Záchrana genofondu památných stromů došlo 10. března 2003 k odběru roubů.[4]

Odkazy

Reference

  1. Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. Paměť stromů, díl č. 5, Stromy a boje, scénář ceskatelevize.cz
  3. Příroda Valašska - Francova Lhota Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine priroda-valasska.cz
  4. Acta Pruhoniciana 2004 mzp.cz
  5. NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. S. 207–208.
  6. Seznam vyhlášených památných stromů v Chráněné krajinné oblasti Beskydy[nedostupný zdroj] ochranaprirody.cz

Literatura

  • NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8.
  • HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.]: Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9.
  • HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.