Jan Vojna

Narodil se jako syn děvečky a sedláře z Jetřichovce.[1] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako úředník drah na Královských Vinohradech.[2] Byl funkcionářem Zemské jednoty zřízenců drah v království českém.[4] V roce 1911 byl na 6. sjezdu národně sociální strany zvolen do jejího výkonného výboru.[5] Téhož roku je uváděn i jako předseda tohoto výkonného výboru.[6]

Působil coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Čechy 17. Ztratil mandát 30. května 1917 na základě pravomocného rozsudku z 28. října 1916.[7]

V roce 1911 byl uváděn jako člen České strany národně sociální.[2] Po volbách roku 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého Českého národně sociálního klubu.[7]

V lednu 1916 byl zatčen v rámci razie rakousko-uherských úřadů proti předním politikům národních sociálů. Společně s ním byl zatčen i Josef Netolický a Václav Choc, od pár měsíců dříve i František Buříval. 3. srpna 1916 byl vynesen rozsudek a Vojna byl odsouzen k jednomu roku vězení. Důvodem byl nález jmen dotčených politiků v poznámkách T. G. Masaryka o poradách s domácím protirakouským odbojem.[8] Již v říjnu 1916 byl ovšem Vojna propuštěn z výkonu trestu.[9]

Po první světové válce byl nadále aktivní v národně sociální (socialistické) straně a zasedal na postu člena správní rady státního ústavu pro tuky, oleje a mléko. V roce 1920 čelil kritice ohledně možných spekulací, na kterých se měl v tomto ústavu podílet. Požádal proto stranu o prošetření a dočasně se vzdal stranických funkcí.[10]