Trnava (přítok Želivky)

Trnava nazývaná též Trnávka je levostranný a celkově největší přítok řeky Želivky. Řeka protéká východní částí okresu Tábor v Jihočeském kraji a okresem Pelhřimov v Kraji Vysočina. Délka Trnavy činí 56,3 km.[1] Plocha povodí měří 340,3 km².[2]

Trnava
Trnava v Želivě
Základní informace
Délka toku56,3 km
Plocha povodí340,3 km²
Průměrný průtok2,06 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-09-02-036
Pramen
pod vrchem Batkovy
49°28′7,7″ s. š., 14°50′59,6″ v. d.
672 m n. m.
Ústí
do Želivky v Želivě
49°31′44,5″ s. š., 15°12′32,1″ v. d.
393,5 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Jihočeský kraj, Kraj Vysočina)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Želivka

Povodí Trnavy
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Řeka pramení jihovýchodně od osady Blanička, pod vrchem Batkovy (721 m n. m.) v nadmořské výšce 672 m, asi 8 km jižně od Mladé Vožice. Její tok směřuje nejprve k východu k obci Vodice jako Vodický potok. Pod rybníkem Valcha se otáčí k severu a je nazývána již Trnavou. Zleva posilují tok potoky Novomlýnský potok, Barborka a Vočadlo. Pod obcí Těchobuz se obrací opět na východ a tento směr si udržuje až ke svému ústí. U Hořepníka přijímá Trnava zprava svůj největší přítok Kejtovský potok, který je dlouhý 22,1 km. Asi 7 km před ústím do Želivky vzdouvá její vody vodní nádrž Trnávka. Do Želivky se Trnava vlévá na jejím 52,0 říčním kilometru v obci Želiv, v nadmořské výšce 393,5 m.[1]

Větší přítoky

Hustota říční sítě
Most přes Trnavu v Hořepníku

Průměrná hustota říční sítě činí 1,26 km/km².[3] Celkově se v povodí Trnavy nachází 374 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 103 vodotečí v délce 1 až 10 km.[1] Potok dlouhý 10 až 20 km je v povodí pouze jeden.[1] V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nachází jeden vodní tok.[1]

  • Hartvíkovský potok, zprava, ř. km 53,2, délka 4,3 km[4]
  • Novomlýnský potok, zleva, ř. km 44,3, délka 8,9 km[5]
  • Barborka, zleva, ř. km 41,1, délka 8,1 km[6]
  • Vočadlo, zleva, ř. km 40,1, délka 7,7 km[7]
  • Huťský potok, zleva, ř. km 39,1, délka 5,4 km[8]
  • Kurážský potok, zleva, ř. km 37,9, délka 3,3 km[8]
  • Panský potok, zprava, ř. km 36,0, délka 3,6 km[9]
  • Sádecký potok, zleva, ř. km 33,1, délka 3,2 km[4]
  • Smrčinský potok, zleva, ř. km 27,2, délka 6,9 km[10]
  • Kejtovský potok, zprava, ř. km 23,7, délka 22,1 km[5]
  • Zadožlabský potok, zleva, ř. km 20,2, délka 3,6 km[11]
  • Předožlabský potok, zleva, ř. km 20,0, délka 6,1 km[9]
  • Bořetický potok, zprava, ř. km 19,4, délka 11,8 km[9]
  • Bělský potok, zprava, ř. km 12,2, délka 5,3 km[12]
  • Řečický potok, zprava, ř. km 5,1, délka 4,8 km[13]
  • Popelištná, zprava, ř. km 4,3, délka 3,5 km[14]

Vodní režim

Průměrný průtok Trnavy u ústí činí 2,06 m³/s.[15]

Hlásné profily:[16][17]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Hořepník 20,00 260,11 km² 1,60 m³/s 104 m³/s
Červená Řečice 8,30 317,77 km² 1,94 m³/s 112 m³/s

M-denní průtoky u ústí:[15]

M [dní] Q30 Q60 Q90 Q120 Q150 Q180 Q210 Q240 Q270 Q300 Q330 Q355 Q364
Q [m³/s] 4,84 3,26 2,48 1,97 1,61 1,34 1,11 0,92 0,75 0,59 0,44 0,29 0,19

N-leté průtoky v Hořepníku:[16]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 20,9 44,3 56,4 88,3 104,0

N-leté průtoky v Červené Řečici:[17]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 20,4 45,2 58,5 94,2 112,0

Využití

Soutok Želivky a Trnavy v Želivě

Vodáctví

U Hořepníka Trnava přijímá několik potoků, které posilují tok a umožňují jeho sjetí. Celková délka sjížděného úseku je 20 km. Obtížnost průměrně WW1. Šířka řeky se pohybuje od 4 do 12 m.

Vodní nádrž

Na říčním kilometru 1,6 byla v letech 1977-1981 postavena vodní nádrž Trnávka, sloužící k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Její hlavní význam však spočívá v zachycení splavenin do VD Švihov (obecné známá jako Želivka). Pod přehradou je malá vodní elektrárna a slalomový kanál o vysoké obtížnosti.

Odkazy

Reference

  1. Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné online.
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Trnavy [online]. [cit. 2014-12-26]. Dostupné online.
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 447) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 449) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 450) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 451) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 452) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  9. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 446) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  10. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 448) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  11. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 453) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  12. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 455) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  13. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 456) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  14. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 457) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  15. VD_A6_Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-12-18]. Dostupné online.
  16. Evidenční list hlásného profilu stanice Hořepník [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
  17. Evidenční list hlásného profilu stanice Červená Řečice [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.