Eš
Eš (německy Esche) je malá zemědělská obec, která leží pět kilometrů jižně od Pacova v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 66[1] obyvatel.
| Eš | |
|---|---|
 Centrum obce s domem čp. 20 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0633 561754 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Pacov |
| Okres (LAU 1) | Pelhřimov (CZ0633) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′5″ s. š., 15°0′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 66 (2022)[1] |
| Rozloha | 4,07 km² |
| Katastrální území | Eš |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| PSČ | 395 01 |
| Počet domů | 40 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Eš 41 395 01 Pacov [email protected] |
| Starosta | Tomáš Salač |
| Oficiální web: www | |
  Eš | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 561754 |
| Kód části obce | 34436 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
Název vesnice je sice odvozován z německého slova Esche, které znamená strom jasan, ale může pocházet spíše ze staroněmeckého slova Esch, označujícího ornou půdu čili polní trať. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Essy (1415), „w Essi“ (1542), Essie (1565), Esse (1654), Esch nebo Esche (1790), Esche (1842) a Eše nebo též Eš (1904).[3]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1415. V roce 1866 byla dostavěna kaple sv. Magdaleny, po vzniku Československé republiky bylo v obci zvoleno první obecní zastupitelstvo, roku 1936 založena jednotka sboru dobrovolných hasičů. V sedmdesátých letech 20. století bylo zrušeno místní jednotné zemědělské družstvo a Eš byla přiřazena k obci Kámen. K opětnému osamostatnění Eše došlo po roce 1990.
V 19. století zde v 39 budovách bydlelo 250 obyvatel, v roce 1945 už jen 150 lidí. Výrazný pokles nastal v padesátých letech 20. století a zejména po zrušení místního jednotného zemědělského družstva po roce 1970. Dnes zde žije 66[1] obyvatel.
Pamětihodnosti
- Venkovská usedlost čp. 20
- Kaplička sv. Magdaleny v centru obce u autobusové zastávky z roku 1866
- Boží muka u silnice II/128 s textem „Pochválen buď pán Ježíš Kristus až na věky amen. Ku cti a chvále boží a památce nezvěstného Václava Mareše z Eše.“
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Eš, s. 532.
Literatura
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Eš, s. 60–61.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eš na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Eše v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Eš v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
