Půda
Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry. Je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem eroze. Většina současné půdy není starší než z období pleistocénu. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.
V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií.
Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část krajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.[1] Dosahuje tloušťky až 4 metrů.[2]
Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.
Složení a vlastnosti půd
Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.
Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka (edafon).
Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok.
Plynná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organizmů a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší.
Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.
Fyzikální vlastnosti
Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.
Chemické vlastnosti
Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.
Klasifikace půd
Český taxonomický klasifikační systém půd[3] rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií:
- Referenční třída půd: Leptosoly
- Referenční třída půd: Regosoly
- Půdní typ: Regozem (RG)
- Referenční třída půd: Fluvisoly
- Půdní typ: Fluvizem (FL)
- Půdní typ: Koluvizem (KO)
- Referenční třída půd: Vertisoly
- Půdní typ: Smonice (SM)
- Referenční třída půd: Andosoly
- Půdní typ: Andozem (AD)
- Referenční třída půd: Černosoly
- Referenční třída půd: Luvisoly
- Půdní typ: Šedozem (SE)
- Půdní typ: Hnědozem (HN)
- Půdní typ: Luvizem (LU)
- Referenční třída půd: Kambisoly
- Půdní typ: Kambizem (KA)
- Půdní typ: Pelozem (PE)
- Referenční třída půd: Podzosoly
- Půdní typ: Kryptopodzol (KP)
- Půdní typ: Podzol (PZ)
- Referenční třída půd: Stagnosoly
- Půdní typ: Pseudoglej (PG)
- Půdní typ: Stagnoglej (SG)
- Referenční třída půd: Glejsoly
- Půdní typ: Glej (GL)
- Referenční třída půd: Organosoly
- Půdní typ: Organozem (OR)
- Referenční třída půd: Salisoly
- Půdní typ: Solončak (SK)
- Referenční třída půd: Natrisoly
- Půdní typ: Slanec (SC)
- Referenční třída půd: Antroposoly
- Půdní typ: Kultizem (KU)
- Půdní typ: Antrozem (AN)
Charakteristika některých půdních typů
- Stepní půda se nachází v mírně vlhkých oblastech.
- Černozem vzniká na spraších pod stepní a lesostepní vegetací, půda s vysokým obsahem humusu.
- Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
- Šedozem vzniká z černozemí.
- Rendzina kamenité půdy, typicky na krasovém území, vysoký obsah karbonátů v půdním profilu
- Hnědozem vzniká na spraších v listnatých lesích mírného pásu, zemědělsky méně kvalitní než černozem
- Fluvizem (nivní půda) vývojově mladé půdy, často velmi úrodné, v blízkosti řek i menších vodních toků
Půdotvorné faktory
Podmínky půdotvorného procesu
- Reliéf
- největší význam má
- výšková poloha
- svažitost
- expozice – vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
- terénní deprese
- ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu
- největší význam má
- Čas
- čas nutný k průběhu dějů
Odkazy
Reference
- HORNÍK, Stanislav, a kol. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 110.
- https://daac.ornl.gov/SOILS/guides/Global_Soil_Regolith_Sediment.html - Global 1-km Gridded Thickness of Soil, Regolith, and Sedimentary Deposit Layers
- Taxonomický klasifikační systém půd ČR
Literatura
- HORNÍK, Stanislav, a kol. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 320 s.
- MIKO, Ladislav, a kol. Život v půdě: Příručka pro začínající půdní biology. 2019. vyd. Brno: Lipka, 2019. 240 s. ISBN 978-80-88212-17-1.
- NĚMEČEK, Jan; SMOLÍKOVÁ, Libuše; KUTÍLEK, Miroslav. Pedologie a paleopedologie. Praha: Academia, 1990. 552 s. ISBN 80-200-0153-0.
- SMOLÍK, Ladislav. Pedologie. Praha: SNTL, 1957. 400 s.
- ŠANTRŮČKOVÁ, Hana, a kolektiv. Ekologie půdy. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2018. 260 s. (Episteme). ISBN 978-80-7394-695-1.
- ŠIMEK, Miloslav a kol. Živá půda. 1. Biologie půdy. 2. Ekologie, využívání a degradace půdy. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2976-8
- TOMÁŠEK, Milan. Půdy České republiky. Praha: Český geologický ústav, 2000. 68 s. ISBN 80-7075-403-6.
- VÁCHA, Radim; REJŠEK, Klement. Nauka o půdě. 1. vyd. Olomouc: Baštan, 2019. 536 s. ISBN 978-80-87091-82-1.
- VAVŘÍČEK, Dušan; KUČERA, Aleš. Základy lesnického půdoznalectví a výživy lesních dřevin. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2017. 364 s. ISBN 978-80-7458-103-8.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu půda na Wikimedia Commons
- Téma Půda ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo půda ve Wikislovníku
- Atlas lesních půd[nedostupný zdroj] – na Mendelu.cz
- Česká pedologická společnost – na CZU.cz
- Geoportál SOWAC-GIS – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
- Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
- International Union of Soil Sciences (anglicky)
- KOTECKÝ, Vojtěch. Naše polní havárie. (Sedmá generace) Ekolist.cz [online]. 6. 9. 2019 02:31 [cit 11. 9. 2019]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nase-polni-havarie
- KOTECKÝ, Vojtěch. Naše polní havárie. Sedmá generace [online]. 12. září 2019 [cit 11. 9. 2019]. Dostupné z:https://www.sedmagenerace.cz/nase-polni-havarie/