Antroposol

Do referenční třídy antroposoly náleží půdní typy: kultizem a antrozem.

Kultizem KU

Kultizem vzniká kultivační činnosti člověka, přičemž tato činnost přesahuje vytvoření ornice a běžné zlepšování vlastností půd; jedná se např. o výrazné meliorační zásahy. Vyznačují se mimořádným zapravováním zúrodňovacích materiálů do ornice, hloubkovým kypřením a rigolováním.[1]

Subtypy: hortická (zahrady, skleníky), kypřená, rigolovaná (chmelnice), terasovaná (vinohrady).

Antrozem AN

Antrozem vzniká z člověkem nakupených substrátů získaných při těžební a stavební činnosti. Charakter antrozemě je dán vlastnostmi naakumulovaného půdního materiálu.[1]

Odkazy

Reference
  1. Antroposoly [online]. Taxonomický klasifikační systém půd ČR [cit. 2016-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-10.

Literatura
  • NĚMEČEK, Jan; SMOLÍKOVÁ, Libuše; KUTÍLEK, Miroslav. Pedologie a paleopedologie. Praha: Academia, 1990. 546 s. ISBN 80-200-0153-0.
  • NĚMEČEK, Jan; TOMÁŠEK, Milan. Geografie půd ČSR. Praha: Academia, 1983. 98 s.
  • NĚMEČEK, Jan, a kolektiv. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. 2. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2011. 94 s. ISBN 978-80-213-2155-7.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.