Rolavská vrchoviště

Území rezervace se nachází se v Karlovarském kraji u města Přebuz v prostoru mezi zaniklými osadami Rolava a Jelení v blízkosti česko-saské hranice. Rozkládá se v katastrálních územích Přebuz, Rolava a Chaloupky u Přebuze na vrcholové plošině Krušných hor v nadmořské výšce 880–950 m. Jedná se o chladnou klimatickou oblast s průměrnou roční teplotou mezi 4–5 °C a ročním úhrnem srážek okolo 1000 mm.[5]

Geologické podloží celého území je tvořeno žulami krušnohorského plutonu, které jsou prostoupeny puklinami obsahujícími cínové zrudnění v greisenech a greisenisovaných žulách. Toto zrudnění zde bylo předmětem dobývání od 13.–20. století.[6] Na podloží žul karlovarského plutonu se vyskytují lokality s různě vysokou vrstvou humolitu s maximální mocností okolo 7 metrů. Mezi nejrozsáhlejší vrchovištní rašeliniště patří lokalita Brumiště, která nalézá se v mělké pánvi východně od Jeřábí hory, lokalita Na číhané jihovýchodně od Jeřábí hory, lokalita Velké jeřábí jezero na hranicích České republiky a Německa a Velký močál, jihovýchodně od bývalé úpravny cínové rudy.[7]

Na řadě míst probíhala v 19. století až do období před druhou světovou válkou těžba rašeliny, která sloužila jako náhrada za drahé palivové dřevo pro vytápění domácností.[6] Těžbou rašeliny bylo nejvíc narušeno vrchoviště Velké jeřábí jezero.[7]

V území nejsou výrazné vrcholy, jedná o ploché nevýrazné kóty. Nejvyššími jsou Bažiňák (965 m), Jeřábí vrch (965 m), Milíře (945 m), Plochá hora (939 m) a Vysoký vrch (947 m). Oblast je pramennou oblastí řeky Rolava, dále zde pramení Slatinný potok a to soutokem dvou bezejmenných vodotečí. Slatinný potok napájí i dědičná štola cínového dolu, která je dosud zčásti funkční. Nejvýznamnější vodní nádrží je Lícha (Rolavský rybník) na Jelením potoce s výskytem vzácných druhů řas, která byla vybudována jako zásobárna vody pro cínový důl a která je jedinou funkční vodní nádrží na území. Dvě nefunkční vodní nádrže s proraženými hrázemi najdeme v údolí Slatinného potoka. Hydrologie pramenných oblastí Rolavy je ovlivňována propady podzemních důlních děl a výtokem mineralizovaných vod z několika zavalených štol. Ve vrchovištích najdeme řadu jezírek, ve Velkém jeřábím jezeře jich je kolem dvaceti.[7]

Geologické mapování v oblasti přineslo nové poznatky o tom, že jádra vrchovišť původně vznikla na vývěrech podzemních vod. Další vývoj pak směřoval k dešťovému typu rašelinišť.[8]

• 
  Jihozápadní okraj
• 
  Rolavský rybník
• 
  Jelení potok pod Rolavským rybníkem
• 
  Velký močál
• 
  Přístřešek pod zaniklou Červenou hájovnou
• 
  Říčka Rolava
• 
  Pozůstatek zásobníků cínové rudy
• 
  Skelet bývalé úpravny rud
• 
  Nad bývalou osadou Chaloupky
• 
  Pod Plochou horou
• 
  Porosty borůvčí
• 
  Slatinný potok