Bohuslav VII. ze Švamberka

Bohuslav VII. ze Švamberka
Bohuslav VII. ze Švamberka
Narození	1428
Úmrtí	15. února 1490 (ve věku 61–62 let); Bor ; České království
Choť	I. (1452) Ludmila z Rožmberka ; II. Konstancie Šliková
Děti	Hynek ; Jan († 1473) ; Kašpar († 1476) ; Jindřich († 1523)
Rodiče	Hynek Krušina ze Švamberka a Markéta z Plavna
Rod	páni ze Švamberka
Příbuzní	Kryštof ze Švamberka a Jan ze Švamberka[1] (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Bohuslav VII. ze Švamberka (též Bohuslav Krušina ze Švamberka, 1428 – 15. února 1490 v Boru) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.

Rodina

Bohuslavovými rodiči byli Hynek Krušina ze Švamberka a Markéta z Plavna, kterým se narodil na začátku roku 1428.[2] Neměl žádné známé sourozence. Roku 1451 se zasnoubil[3] a následujícího roku oženil s Ludmilou, dcerou Oldřicha z Rožmberka, se kterou měl syna Hynka († 1489). Podruhé se oženil s Konstancií Šlikovou. Spolu měli syny Jana († 1473), Kašpara († 1476) a Jindřicha († 1523) a několik dcer. Několik posledních let života strávil v Boru, kde zemřel ve vysokém věku 15. února 1490 a byl zde také pohřben.[4]

Kariéra

Roku 1465 byl přítomen na Zelené hoře, kde byla ustanovena Jednota zelenohorská zaměřená proti králi Jiřímu z Poděbrad. Jako její člen o dva roky později vyplenil tepelský klášter a následujícího roku napadl Štěnovice a chotěšovský klášter. Za vlády krále Vladislava zastával v letech 1470–1474 úřad nejvyššího hofmistra a v letech 1473–1477 byl hejtmanem Plzeňského kraje.[5]

Roku 1476 se Bohuslav stal nejvyšším českým hejtmanem krále Matyáše Korvína. Odmítl mu však vydat některé ze svých hradů, a proto jej Matyáš roku 1478 pozval do Českých Budějovic, kde ho okamžitě zajal a nechal převézt do Uher.[5] Králův čin vyvolal ostrou reakci mezi šlechtou, která jej přinutila Bohuslava po více než ročním věznění propustit. Bohuslavův syn Hynek se mezitím dohodl s Vladislavem Jagellonským a obsadil rodové hrady posádkami. Po propuštění se na Vladislavovu stranu přidal i Bohuslav a roku 1480 opět zastával úřad nejvyššího hofmistra.[4]

Majetek

K hlavním Bohuslavovým sídlům patřily z počátku hrady Švamberk a Bor. Zelenou horu, založenou jeho otcem, prodal. Roku 1473 však od Rožmberků koupil za 13 000 grošů Milevsko a hrad Zvíkov, který se postupně stal jeho hlavním sídlem.[5] Po určitou dobu držel Úterý, Křivce a Olešovice, které vrátil tepelskému klášteru po návratu z uherského zajetí.[4] Kromě toho získal hrady Pirkštejn, Rataje nad Sázavou a v roce 1487 Kašperk.[6]

Reference

Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
JÁNSKÝ, Jiří. Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě. 2. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2020. 569 s. ISBN 978-80-87316-96-2. S. 69.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Krasíkov hrad, s. 42–43.
NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997).
Novobilský, Rožmberský (1997), s. 18.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 462–463.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-1] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[jansky-2] JÁNSKÝ, Jiří. Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě. 2. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2020. 569 s. ISBN 978-80-87316-96-2. S. 69.

[sedlacek-3] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Krasíkov hrad, s. 42–43.

[nr-4] NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997).

[nr18-5] Novobilský, Rožmberský (1997), s. 18.

[belohlavek-6] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 462–463.