Páni z Biberštejna

Páni z Biberštejna (též z Bibrštejna, z Bibirštejna či Bieberštejna, nebo Biberštejnové, německy (von) Bieberstein) byli panský rod, do Čech přišlý ve 13. století pravděpodobně z Míšně.

Biberštejnové
(Bieberstein)
Erb pánů z Biberštejna
ZeměČeské království České království
Titulysvobodní páni, říšská hrabata
ZakladatelRulík (Rudolf) z Biberštejna
Rok založení13. století
Vymření po meči1551 (Kryštof z Biberštejna)
Vymření po přeslici1683 (Eliška z Biberštejna)

Historie

Polepšená podoba erbu

Po příchodu v 13. století jako první ve známost vešel Rudolf Biberstein (též zvaný Rulík nebo Rulek) tím, že v roce 1278 koupil od krále Přemysla Otakara II. panství s hradem Frýdlant. Jeho syn Jan získal Nymburk, v hromadění majetku úspěšně pokračoval i Bedřich z Biberštejna. Právě po příchodu do Čech nabyli největšího jmění, kromě Frýdlantu získali po roce 1340 i Tuchoraz, Chotěbuz a několik statků v Lužici a dokonce i ve Slezsku. Bedřichovi synové si roku 1416 rozdělili otcův majetek mezi sebe. V pozdějších letech se rod rozdělili na dvě větve. Tu první, frýdlantskou, založil Oldřich a roku 1551 jeho vnukem Kryštofem vymřela, majetek větve se dostal do rukou krále a část odkoupili Lobkovicové. Druhou založil Václav, další příslušník této větve, Karel z Biberštejna, se marně snažil získat Frýdlant zpět, ale ani jeho děti nedokázaly udržet dosavadní majetek rodu. Poslední potomek rodu, Eliška z Biberštejna, zemřela v roce 1683.

Do historie města Mimoně se zapsal roku 1570 Karel z Biberštejna tím, že zde nechal postavit panský dům, z něhož se pozdějšími přestavbami stal zámek.[1]

Příbuzenství

Spojeni byli s Lobkovici, Berky z Dubé, Šliky, Trčky, Vartemberky a dalšími rody.

Erb

Ve zlatém poli měli červený jelení paroh, Paprockým z Hlohol nazývaný pro svůj tvar jako korál. Později svůj znak rozšířili o dvě další pole s jelenem a třemi kosami.

Města která ve svém znaku mají rudé paroží biberštejnského rodu:

Pověst

Nejmovitější příslušník rodu, Bedřich z Biberštejna, podle pověsti měl hrát s ďáblem v kostky, prohrál duši, avšak za odměnu mu pekelník rozoral skálu pod hradem. Při Bedřichově pohřbu tvrdili ti, co nesli jeho rakev, že byla nápadně lehká, a že tedy si ho sám vládce pekel odnesl.

Osobnosti rodu

  • Jan z Biberštejna (1290–1306), na Frýdlantě
  • Bedřich z Biberštejna (asi před rokem 1306–1360), na Frýdlantě a Žarov (Żary), stoupenec císaře Karla IV.
  • Jindřich z Biberštejna (1341/42)
  • Jan z Biberštejna (* 1342; † 3. února 1424 v Žarově), společně se svým bratrem Oldřichem zdědil roku 1360 v Severní Čechy panství Frýdlant, a Hamrštejn s Libercem, a další panství ve Slezsku, Horní a Dolní Lužici, mj.: Lanckorona, Tuchořice, Žarov, Bezkov a Štorkov[2]
  • Oldřich z Biberštejna (1360–1406)
  • Oldřich z Biberštejna (1428/54), na Frýdlantě a ve Forstu
  • Václav z Biberštejna (1428/54), jeho bratr, na Frýdlantě a Forstu
  • Bedřich z Biberštejna (1428/54), jeho bratr, na Frýdlantě a Forstu
  • Oldřich V. z Biberštejna (* 1457; † 28. ledna 1519 ve Frýdlantě), od roku 1463 majitel panství Frýdlant. Stál na katolické straně proti Jiřímu z Poděbrad, proto v roce 1469 frýdlantský hrad poničili husité. Hrad byl obnoven. Po zdlouhavých jednáních získali panství ve Slezsku a Lužici.[3]
  • Jáchym I. z Biberštejna (* kolem roku 1455-březen/duben 1521), roku 1516 koupil hrad Děvín s Osečnou a hrad Ralsko u Mimoně, zdědil panství Frýdlant a Hamrštejn s Libercem. V toruňské oblasti (Thorn) ve Západním Prusku byl v roce 1529 prostředníkem mezi velmistrem řádu německých rytířů polským králem.
  • Karel z Biberštejna (* 28. března 1528? - 27. dubna 1593), na zámku Nový Stránov v obci Jizerní Vtelno u Mladé Boleslavi, v letech 1554 až 1588 hejtman Hlohovského knížectví ve Slezsku, v letech 1566 až 1571 vrchní mincmistr Českého království v Kutné Hoře. Zmocněnec utrakvistických stavů v Zemském sněmu, roku 1589 získal panství Stránov jižně od Mladé Boleslavi
  • Kryštof z Biberštejna (1551), na Frýdlantě[3]
  • Jan VI. (od roku 1547 svobodný pán) z Biberštejna († 9. prosince 1550), syn Oldřicha V., poručník dětí svého roku 1521 zesnulého bratra Jáchyma I. Správce panství Frýdlant a Hamrštejn s Libercem, v roce 1524 získal severočeské panství Kost, hrad Trosky a město Sobotku, v letech 1527 až 1548 byl hejtmanem Boleslavského okresu. Roku 1549 mluvčí panské sněmovny v Zemském sněmu Království českého
  • Václav z Biberštejna (1554), pán na Žarově
  • Mathias z Biberštejna, pán v Brodech
  • Baltazar z Biberštejna (1521), jeho syn, pán ve Forstu
  • Melchior z Biberštejna (1521), jeho bratr, pán ve Forstu
  • Jahn z Biberštejna (1521), jeho bratr, pán ve Forstu
  • Hieronymus z Biberštejna (–1549), pán ve Frýdlantě
  • Jan z Biberštejna (1518–1550), na Frýdlantě a Kosti
  • Kryštof z Biberštejna (–1551), na Frýdlantě
  • Jan Wilhelm z Biberštejna (–1624)
  • Anna z Biberštejna, jeho manželka, paní v Brodech
  • Ferdinand z Biberštejna (–1629)
  • Eva z Biberštejna, jeho manželka, paní v Brodech
  • Ferdinand z Biberštejna (Ferdinand II., ?–1667), poslední mužský potomek linie Forst a Brody
  • Jan Vilém, svobodný pán z Biberštejna na Forstu, otec Alžběty sv. paní z Biberštejna, zesnulé roku 1683
  • Alžběta, svobodná paní z Biberštejna, zemřela v roce 1683 jako představená říšského svobodného evangelického kláštera v Quedlinburgu, vdaná za Jana Albrechta (IV.) Hovoru Křineckého svobodného pána z Ronova, ve Vídni 6. listopadu 1670 říšský hrabě z Ronova a Biberštejna (1624–1707), s erbovním spojením Ronovců a Biberštejnů

Odkazy

Reference

  1. VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. Praha 5: Libri, 1998, 3.vydání. ISBN 80-85983-32-X. Kapitola Mimoň, s. 194.
  2. Hermann Hallwich: Biberstein, Johann von (gest. 2. Hälfte 14. Jahrhundert). In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB), sv. 2, Duncker & Humblot, Leipzig 1875, str. 611/612
  3. Heinrich Metzger: Geschichte der Papiermühle zu Friedland in Böhmen. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen. Svazek 48, 1909, sešit 3, str. 302–345

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Bibirštejna, s. 22.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.