Oxid vanaditý
Oxid vanaditý (V2O3) je sloučenina trojmocného vanadu s kyslíkem. Přechodně vzniká z oxidu vanadičného při výrobě oxidu sírového katalyzovanou oxidací oxidu siřičitého.
| Oxid vanaditý | |
|---|---|
horní vialka obsahuje oxid vanaditý | |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid vanaditý |
| Anglický název | Vanadium(III) oxide |
| Německý název | Vanadium(III)-oxid |
| Sumární vzorec | V2O3 |
| Vzhled | tmavě modrá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1314-34-7 |
| PubChem | 518710 |
| Číslo RTECS | YW3050000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 149,881 g/mol |
| Teplota tání | ≈ 3 000 °C |
| Hustota | 4,87 g/cm3 (18 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
kyselina fluorovodíková kyselina dusičná |
| Měrná magnetická susceptibilita | 165,7×10−6 cm3g−1 (20 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | klencová |
| Hrana krystalové mřížky | a= 543 pm α= 53°33´ |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 219 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 670 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 98,3 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 133 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,689 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS07 Varování[1] | |
| R-věty | R22, R24, R36/37/38 |
| S-věty | S26, S28, S36/37/39, S45 |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reference
- Vanadium trioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.