Oviječ maskovaný

Lebka oviječe maskovaného

Morfologicky připomíná oviječ maskovaný ostatní oviječe, ale ve zbarvení chybí skvrny i pruhy. Jeho srst je načervenalá až šedá a má černobílou obličejovou masku. Délka ocasu dosahuje přibližně dvou třetin délky těla s hlavou.[6]

Oviječ maskovaný se vyskytuje od severní části Indického subkontinentu, zejména v Himálajích, dále směrem na východ přes Bhútán, Bangladéš, Myanmar, Thajsko, jižní část Malajského poloostrova, Laos, Kambodžu, Vietnam až po oblast Činy, Bornea, Sumatry, Tchaj-wanu. Vyskytuje se také na souostrovích Nikobary a Andamany. Zavlečen byl i do Japonska a na souostroví Rjúkjú.[3] Genetické studie naznačují, že se v Japonsku jedná o introdukovaný druh s několika zavlečeními v průběhu staletí, z nichž nejméně dvakrát k ní došlo z Tchaj-wanu.[7] Jeho výskyt byl zaznamenán v jehličnatých i listnatých lesích i na narušených přirozených stanovištích.[8] Obývá také roztříštěná lesní stanoviště, i když zde má jeho populace sníženou hustotu.[3]

Oviječ maskovaný je noční solitérní predátor, který je pouze příležitostně aktivní během dne.[8][9][10] Částečně se jedná o stromového savce. Je to všežravec, který se živí krysami či ptáky, stejně jako ovocem jako jsou fíky, mango či banány.[11] Zřejmě se živí také měkkýši, členovci, kůrou a v mešní míře hady a žábami. Složení jeho potravy se liší podle místa výskytu a ročního období.[12] V zajetí se mohou dožít až patnácti let.[11]

Hlavní hrozbou oviječe maskovaného je pokračující ničení jeho přirozených stanovišť a také jejich lov pro maso, které se konzumuje v jižní Číně a ve Vietnamu.[3]

V květnu 2003 byl izolován virus SARS-CoV z několika oviječů maskovaných nalezených na trhu s divokými zvířaty v čínském Kuang-tungu. Znaky virové infekce však byly zjištěny i u jiných zvířat, včetně psů mývalovitých i u lidí pracujících na stejném trhu.[16] V roce 2006 zjistili vědci z Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí Hongkongské univerzity a z Kantonského centra pro kontrolu a prevenci nemocí přímou genetickou souvislost mezi koronavirem, který se objevil u oviječů i lidí, čímž tak potvrdili mezidruhový přenos nemoci.[17]