Blšany

Název Blšany (lidově Flöa) je odvozen ze staročeského slova blcha (blecha), používaného nejspíše jako příjmení, ve významu ves lidí Blechových. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Bilsene (1238), Vlohen (1352), Blssan (1357), in Blssano (1357), Pulices (1352–1369), Pulices alias Blssany (1384–1405), Blssan (1401), „v městečku Blšanech“ (1525), Blssany (1623), Flöhen (1688), Flöhau a Blssany (1787).[3]

Blšany leží v nevelké ploché sníženině údolí toku Blšanky přímo při později zřízeném mlýnském náhonu. První písemná zmínka o Blšanech je z roku 1238, kdy je ves uváděna jako majetek valdsaského kláštera.

Někdy mezi lety 1238 až 1252 bylo na místě vsi založeno lokační městečko, které tehdy mělo zřejmě převahu německého obyvatelstva, avšak záhy se počešťovalo, což vyplývá z jeho uvádění českým názvem. K novému poněmčování došlo až po třicetileté válce. Městečko bylo vyměřeno na křižovatce lokálních cest a jak dokládá okružní ulice, bylo též opevněno. Brána směrem ke Stachovu je zakreslena ještě na plánu Blšan z roku 1727.

Z dalších majitelů je možno uvést k roku 1354 rod vladyků ze Rvenic: 1374–1380 Jindřich, 1394 bratři Aleš a Bedřich, po roce 1407 Vlček z Minic, jehož potomci zde seděli po celé 15. století. V letech 1541–1572 byl majitelem Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, 1572–1595 Bohuslav Havel z Lobkovic, 1595–1597 manželka Alžběta, rozená z Kolovrat, od 1597 sestra Anna Marie Vchynská, rozená Krakovská z Kolovrat. Pak do roku 1623 Alžbětin manžel Jiří ze Vchynic, do 1648 Jiří Karel Strasoldo, od roku 1648 Sylvie Kateřina Černínová z Millesima, později markrabský rod bádenský, od 1688 Antonín Jan Bedřich Libštejnský z Kolovrat, po jeho smrti prodáno pro dluhy roku 1709 Heřmanu Jakubu Černínovi a později připojeno k panství Krásný Dvůr.

S účinností od 1. prosince 2006 byl obci vrácen status města.[4]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 936 obyvatel (z toho 439 mužů), z nichž bylo 92 Čechoslováků, 838 Němců, pět Židů a jeden cizinec. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale sedm lidí patřilo k evangelickým církvím, pět k církvi československé, padesát k církvi izraelské, jeden k jiným nezjišťovaným církvím a dva lidé byli bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 980 obyvatel: 144 Čechoslováků, 829 Němců, pět Židů a dva cizince. I tentokrát se většina hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také šest evangelíků, čtyři členové církve československé, 39 židů, jeden člen jiných církví a osmnáct lidí bez vyznání.[6]

• Blšany
• Liběšovice
• Malá Černoc
• Siřem
• Soběchleby
• Stachov

• Radnice
• Kostel svatého Michaela – Farní kostel doložen k roku 1354. Barokní kostel sv. Michaela Archanděla byl vystavěn v letech 1716–17, roku 1762 byla postavena nová věž, v roce 1825 kostel vyhořel a byl obnoven
• Výklenková kaplička – ve štítové zdi domu čp. 113
• Výklenková kaplička svatého Václava – stojí na rozcestí nad Blšany
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Barokní fara pocházející z roku 1734.
• Již roku 1354 stávala v Blšanech tvrz, snad na ostrově Blšanky a mlýnského náhonu. Po roce 1572 byla renesančně přestavěna Bohuslavem Havlem z Lobkovic. Roku 1623 uvádí se však jako nedostavěná a zpustlá. Později zcela zanikla.

Ve městě sídlí fotbalový klub FK Chmel Blšany, který byl v období 1998–2006 účastníkem 1. fotbalové ligy. Od sestupu v roce 2006 se postupně propadal do nižších soutěží, od sezóny 2012/2013 hrál v Přeboru Ústeckého kraje, ale na začátku sezóny 2016/17 byl po dvou kontumacích ze soutěže vyřazen. V roce 2005 byly u stadiónu vybudovány vysoké stožáry umělého osvětlení, které se staly zdaleka viditelnou dominantou obce. Rozsáhlý areál na západě intravilánu obce zahrnuje celkem šest fotbalových hřišť.

Blšany jsou centrem chmelařské oblasti. Kromě chmelnic se v okolí nacházejí hluboké rokle a strže, vyhloubené vodní erozí. Nejhlubší strž východně od města se nazývá Žižkův příkop.^[zdroj?!] Městem protéká říčka Blšanka.

• Jan z Valeru, také Johann von Waller (1811–1880), profesor lékařské fakulty UK v Praze
• Jan Nepomuk Grün (1751–1816) v letech 1804–1816 opat strahovského kláštera, 1812 rektor Univerzity Karlovy
• František Chvalovský

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blšany na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Blšany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)