Otakar Bittmann

Otakar Bittman (27. května 1891 Kamenice[1] – 13. září 1945 Olomouc) byl český gynekolog a porodník. Patřil také k prvním českým automobilovým závodníkům.

Otakar Bittmann
Narození27. května 1891
Kamenice
Úmrtí13. září 1945 (ve věku 54 let)
Olomouc
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánísportovec a lékař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval gymnázium v Benešově. V roce 1915 dokončil studia na pražské lékařské fakultě. Během 1. světové války získal praxi ve frontových lazaretech v Srbsku a Rusku.[2] Zdravotní dovolenou v roce 1917 strávil na gynekologické klinice ve Vídni u prof. Ernsta Wertheima.[3]

Roku 1918 začal pracovat na pražské klinice Václava Rubešky, následujícího roku začal také učit na Státní babické škole v Praze. Od roku 1921 působil na gynekologicko-porodnické klinice LF MU, později už jako soukromý docent (1923). V roce 1924 se odjel učit na kliniky do Itálie. Od roku 1933 byl primářem a přednostou gynekologicko-porodnického oddělení zemských ústavů v Olomouci, následujícího roku se stal mimořádným profesorem porodnictví a gynekologie. Od roku 1943 zde zřídil školu pro porodní asistentky. Začal také vydávat časopis Periodica Olomucenses.

Odboj

Během 2. světové války pomáhal odbojářům a byl v kontaktu s partyzánskými oddíly Jermak a Žižkovy zbraně.[2] Zachránil řadu žen před nuceným pracovním nasazením, židovské ženy před transporty smrti do koncentračních táborů. Ačkoli byly zdravé, v případě potřeby je hospitalizoval.[3]

Závěr života

Dne 24. července 1945 byl zatčen a nařčen z kolaborace s fašisty - mezi jeho klientkami byly i prominentní Němky. Patřil také do okruhu lidí kolem olomouckého advokáta Leopolda Pospíšila (rovněž obviněného z kolaborace), který byl v hledáčku olomouckých komunistických politiků Jury Sosnara a Otto Rýznara Kanta.[2] Bittmann byl téměř měsíc bez vysvětlení a vyšetřování vězněn a přes protesty svých kolegů suspendován. Zemřel na srdeční selhání krátce po propuštění 13. září 1945. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Olomouci.[4]

V roce 1948 mu ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda vyslovil dík a uznání „za záslužnou spoluúčast a podporu partyzánskému hnutí“.[5]

Rodinný život

Dne 8. května 1918 se oženil s Viktorií Honsovou. Manželé Bittmannovi měli dvě děti, syn Otakar Bittmann ml. (*1920) byl též lékař – chirurg.[6]

Automobilové závody
Start závodu na Masarykově okruhu v Brně roku 1930, č. 6 Otakar Bittmann, č. 2 Jiří Kristián Lobkowicz, č. 12 Jindřich Knapp, č. 18 Josef Veřmiřovský, částečně zakryt č. 10 Rudolf Caracciola

Bittmann závodil od května 1928 na Bugatti T37. V červnu 1928 při závodě Okruh pod Pradědem třikrát v plné rychlosti vyletěl z trati, když se nechtěl smířit se snadným vítězstvím ve své kategorii poté, co všichni jeho soupeři odpadli. Pustil se tak do souboje se silnějšími vozy z vyšší kategorie.[3] Dostal však čestnou cenu za nejrychlejší kolo v kategorii do 1,5 l zdvihového objemu. Páté kolo zajel v čase 14:53,5 min. Účastnil se také Velké ceny Německa sportovních automobilů v červenci 1928, při které zemřel Čeněk Junek. Po oznámení této tragické nehody ze závodu odstoupil.[7]

V květnu 1929 na Bugatti T35B startoval ve slavném závodě Targa Florio. Dojel v čase 8:23:42,0 h na výborném 5. místě, ale byl hned následně diskvalifikován, protože na závěr závodu se nechal vystřídat „neohlášeným“ Mariem Leporim, což však propozice nedovolovaly.[8]

O rok později (4. května 1930) na Targa Florio byl klasifikován s Bugatti T35C na 12. místě v čase 8:17:16,0 h.[9] Toto Bugatti si zakoupil od Elišky Junkové poté, co zanechala závodění. Dne 28. září 1930 startoval na Masarykově okruhu v Brně opět na Bugatti T35C. Po doplnění paliva (po 7.kole ze 14 vypsaných)začal jeho vůz Bugatti hořet - jiskra z karburátoru pravděpodobně zapálila benzín, kterým byla politá zadní část auta, a oheň se pak dostal i do nádrže. Bittmannovi se podařilo z vozu vyskočit. Svou závodní kariéru pak ale ukončil.[3]

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. HELCL, Roman. Zachránil Židovky před gestapem, i tak z něj komunisté udělali kolaboranta. iDNES.cz [online]. 2010-10-17. Dostupné online.
  3. POLÁČEK, Michal. Primář závodník chránil Židovky, zemřel po bezdůvodném poválečném věznění. iDNES.cz [online]. 2019-10-15. Dostupné online.
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
  5. Otakar Bittmann [online]. Internetová encyklopedie dějin Brna. Dostupné online.
  6. Encyklopedie města Brna: doc. MUDr. Otakar Bittmann, CSc.
  7. -, Z-ek. Poslední jízda řed. Junka - Velká cena Německa. Auto. Červenec 1928, roč. 10, čís. 7, s. 515–520. Dostupné online.
  8. SNELLMAN, Leif. TARGA FLORIO [online]. Leif Snellman, Hans Etzrodt, 2021-08-13 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online.
  9. SNELLMAN, Leif. XXI TARGA FLORIO [online]. Leif Snellman, Hans Etzrodt, 2021-09-29 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.