Ota František Josef

Arcivévoda Ota František Josef Karel Ludvík Maria Rakouský, německy Otto Franz Josef Karl Ludwig Maria von Österreich, (21. dubna 1865 Štýrský Hradec1. listopadu 1906 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, který se stal otcem posledního rakouského císaře Karla I.

Ota František Josef Rakouský
Rodné jménoOtto Franz Josef Karl Ludwig Maria von Österreich
Narození21. dubna 1865
Štýrský Hradec
Úmrtí1. listopadu 1906 (ve věku 41 let)
Vídeň
Příčina úmrtísyfilis
Místo pohřbeníCísařská hrobka ve Vídni
Povoláníaristokrat a politik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
Řád sv. Ondřeje
Královský uherský řád sv. Štěpána
Nábož. vyznáníkatolicismus
ChoťMarie Josefa Saská (od 1886)
DětiKarel I.
Maxmilián Evžen Rakouský
RodičeKarel Ludvík Rakousko-Uherský a Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
Rodhabsbursko-lotrinská dynastie
PříbuzníMarie Anunciáta Habsbursko-Lotrinská, Markéta Sofie Rakouská, Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská, Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský a František Ferdinand d'Este (sourozenci)
Otto von Habsburg, Robert Rakouský-d'Este, Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský, Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský, Alžběta Šarlota Habsbursko-Lotrinská, Adelheid Habsbursko-Lotrinská[1], Felix Ferdinand Habsbursko-Lotrinský[1] a Šarlota Habsbursko-Lotrinská[1] (vnoučata)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1885)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Ota František Josef Rakouský, Marie Josefa Luisa Saská a jejich dva synové

Otto byl syn arcivévody Karla Ludvíka Rakouského a princezny Marie Annunziaty Neapolsko-Sicilské. Jeho starší bratr byl František Ferdinand d'Este, následník rakouského trůnu, zavražděný v Sarajevu v roce 1914.

V životě se choval bezstarostně a lehkomyslně. Skandály a milostné poměry ho vzdálily císařskému dvoru, takže se císařská rodina a nakonec jeho manželka, princezna Marie Josefa Luisa Saská (1867–1944), od něho distancovaly. O Otovi je známa skandální historka, podle níž způsobil šok manželce britského velvyslance, když se silně opilý procházel ve vídeňském Hotelu Sacher nahý, pouze se svou šavlí. Britský velvyslanec o tom zpravil císaře Františka Josefa, jenž za to Otu na nějaký čas poslal do kláštera.

Otův prostopášný styl života mu přinesl i onemocnění syfilidou, jež ho posléze odsoudilo k dlouhému a strastiplnému chřadnutí. Ve vile na vídeňském předměstí Döbling strávil poslední týdny svého života. Jeho poslední velikou vášní byla mladá operetní zpěvačka Louise Robinsonová, jež o něj pečovala pod jménem sestra Martha. Nevzdalovala se od jeho lůžka a setrvala u něho až do posledního vydechnutí. Druhou pečovatelkou mu byla jeho nevlastní matka, portugalská infantka Marie Tereza (1855–1944). V láskyplné atmosféře obou těchto žen a za duchovní podpory světícího biskupa Marschalla z Vídně zemřel dne 1. listopadu roku 1906.

Manželství a potomstvo

Na nátlak ze strany císařského domu se dne 2. října 1886 v Drážďanech oženil s princeznou Marií Josefou Luisou Saskou (1867–1944), dcerou krále Jiřího I. Saského a Marie Anny Portugalské. Tento svazek byl nutný z důvodu udržení dobrých vztahů se saským královským domem, neboť jak korunní princ Rudolf, tak i František Ferdinand odmítli sňatek s Mariinou starší sestrou princeznou Matyldou a tím Sasko urazili. Manželství však bylo krajně nešťastné pro naprostou rozdílnost povah obou manželů, světáckému a požitkářskému Otovi se jeho silně nábožensky založená manželka nijak nezamlouvala – posměšně ji nazýval „jeptiškou“ a ponižoval ji svými skandály a milostnými aférami. Z manželství se narodili dva synové; vzhledem k tomu, že Otův starší bratr (a po smrti korunního prince Rudolfa následník trůnu) František Ferdinand se morganaticky oženil s Žofií Chotkovou, a jeho děti tudíž byly z následnictví vyloučeny, stal se Otův starší syn Karel císařem:

  1. 1911 ve Schwarzau am Steinfelde princezna Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989);
  1. 1917 v Laxenburgu u Vídně princezna Františka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu;

Nemanželské děti ze svazku s Marií Schleinzerovou, jeho milenkou:

  • Alfréd Josef z Hortenau (1892)
  • Hildegarda z Hortenau (1894)

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
František I. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
František Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
Žofie Frederika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
'Ota František Josef'
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 

Reference

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
  • PERNES, Jiří. Habsburkové bez trůnu. Praha: Iris ; Knižní klub, 1995. 232 s. ISBN 80-7176-253-9.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.