Paměť národa

Cílem Paměti národa je zpřístupnit veřejnosti individuální svědectví pamětníků tak, aby se s nimi mohli jednoduše seznámit odborníci i laičtí zájemci o moderní dějiny. "Skrze tato svědectví a jejich konfrontaci s dalšími historickými prameny chce projekt přispět k objasnění podstaty nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu, a pomoci zdokumentovat faktory, které je provázely. Tisíce různých vzpomínek vytvářejí mozaiku, která by měla pomoci k pochopení významných epoch a přelomových událostí 20. století." [1] Návštěvníkovi internetového archivu jsou k dispozici fotografie, texty, archivními materiály, ale také celá nahrávka rozhovoru s pamětníkem.

Příjezd transportu k plynovým komorám. Mnoho z vyfotografovaných nedostalo možnost svůj příběh vyprávět. Dopřejme sluchu těm, kteří ano.

Myšlenka na vytvoření platformy, kam bude možno v digitální formě ukládat, sdílet a vzájemně porovnávat jednotlivé badatelské výstupy, vznikla v letech 2006 a 2007 během jednání mezi několika českými institucemi, které všechny nějakým způsobem archivují vzpomínky pamětníků. Patří mezi ně sdružení Post Bellum, Český rozhlas, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Vojenský historický ústav, Židovské muzeum v Praze, Živá paměť o.p.s., či Muzeum Ústí nad Labem. Webový portál Paměť národa byl spuštěn 28. října 2008 a jeho hlavními garanty jsou tři české instituce: Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů.[1] Dle oficiálního vyjádření však si ÚSTR vyhrazuje, že "ÚSTR nenese odpovědnost za obsah a věcnou správnost webu".

Aktuálně lze v archivu najít vzpomínky více než 2000 pamětníků z takřka čtyřiceti českých i mezinárodních projektů (2014). Každý z nich má svou vlastní metodiku, která je na Paměti národa popsána. Nahrávky jsou publikovány pouze v případě, že s tím pamětníci souhlasí. Pro přístup k plnému obsahu archivu je potřebná registrace.

Největším zapojeným projektem jsou Příběhy 20. století realizované organizací Post Bellum. Jedná se o audio a video záznamy vzpomínek veteránů druhé světové války, protinacistických odbojářů, obětí Holocaustu, politických vězňů 50. let a let pozdějších, duchovních, disidentů, příslušníků menšin. Mimo to jsou však v archivu publikována také svědectví funkcionářů výkonné moci - agentů KGB, NKVD, StB, politických funkcionářů a dalších.

Od samého počátku se k iniciativě Paměť národa přidávají organizace a jednotlivci, kteří zaznamenávají vzpomínky pamětníků, nejen z České republiky, ale z celé Evropy. Z českých partnerů jmenujme např. Vlastivědné muzeum ve Slaném, Junák - svaz skautů a skautek ČR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, Antikomplex. Ze zahraničních partnerů např. Ústav pamäti národa (Slovensko), Institut for the History of the 1956 Hungarian Revolution (Maďarsko), Univerzita Johannese Gutenberga (Německo), Arbeit und Leben Bayern (Německo), Sighet Memorial (Maďarsko), Post Bellum SK (Slovensko), Istrian Historical Society (Chorvatsko) a mnohé další.

Post Bellum uspořádalo asi 128 výstav po celé Evropě.[4]  V květnu až červenci 2012 postavili na Karlově náměstí v Praze repliku koncentračního tábora Mauthausen-Gusen v rámci výstavy k 70. atentát na Reinharda Heydricha.