Oltářní křídla z Roudník

Každé ze seříznutých křídelních desek má rozměry 162 x 68 cm, po zarámování 179 x 82 cm. Vnitřní strana levého křídla (deska 1 s inv. č. OP 4335) zobrazuje v horní části Stětí sv. Jakuba Většího, zatímco v dolní části je vyobrazeno Upálení sv. Vavřince. Stětí sv. Jakuba přihlížejí dvě diskutující postavy, z nichž osoba v brokátu s pokrývkou hlavy v podobě mitry, je velekněz Abiathar. Postava je odkazem na preláty, kteří Husa odsoudili. V dolní části je zobrazena smrt sv. Vavřince, přičemž postava vpravo je ztotožnitelná s císařem Deciem. Na vnější straně levé desky je Sv. Jakub Větší s poutnickou holí a Sv. jáhen Vavřinec držící knihu a palmovou ratolest. Druhostranné oltářní křídlo (deska 2 s inv. č. 4336) má na vnitřní straně v horní části Umučení sv. Šebestiána, v dolní polovině Upálení mistra Jana Husa. Na vnější straně je vyobrazen Sv. Jakub Menší, v dolní části Sv. jáhen Štěpán. Zatímco umučení sv. Šebestiána přihlíží císař Dioklecián (postava vlevo s korunou na hlavě), části "Upálení" dominuje postava muže s knížecí čepicí. Představuje rýnského falckraběte Ludvíka z Wittelsbachu, kterému císař Zikmund předal Husa k popravě. Na oltářních deskách je tak mistr Jan Hus přiřazen k prvomučedníkům křesťanské církve - sv. Jakubovi, sv. Šebestiánovi a sv. Vavřincovi. To, že na levé desce dole je vyobrazeno "upečení" sv. Vavřince, zatímco na pravém křídle tomu odpovídá "Upálení mistra Jana Husa", není náhodné. Jedná se o paralelu mezi oběma způsoby umučení těchto světců.[1]

Pravé křídlo deskového oltáře z Roudníků (vnitřní strana), před 1486, Husitské muzeum v Táboře

Desková křídla oltářního retáblu nejsou datována ani signována. Na dobu jejich vzniku lze usuzovat buď zařazením rukopisu malíře do dobového kontextu nebo z životopisných dat možného objednavatele tohoto oltáře. Jaroslav Pešina uvádí, že autor desek byl ve styku s Mistrem svatojiřského oltáře, jehož tvorba se na počátku druhé poloviny 15. století nově přihlásila k české pozdně gotické deskové malbě.[3] Milena Bartlová malíře považuje za příslušníka pražského dílenského prostředí se znalostí norimberských předloh (Hans Pleydenwurff) a bruselských vzorů (Dirck Bouts).[4] Jan Royt uvádí, že Malíř desek z Roudníků byl obeznámen s malbou vratislavského Mistra oltáře sv. Barbory[5], který mohl být prostředníkem zmíněných západoevropských vlivů. Tyto konotace dovolují datovat vznik retáblu do 70. až 80. let 15. století. V případě, že objednavatelem oltáře byl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který zemřel v roce 1467, datace vzniku retáblu může být posunuta do 60. let 15. století. Přitom kostel sv. Václava v Roudníkách, pro který byl oltář určen, je zmiňován jako farní již v roce 1352 a goticky byl přestavěn v roce 1486, ještě za života Jakoubkova syna Jana z Vřesovic, který umírá v roce 1488.

Od roku 1607 byla desky z křídel využity jako dveře, uzavírající vstup do prostoru za oltářem, zatímco střední deska byla prodána ke spálení.[6] Pravděpodobně při změně účelu desek došlo k jejich ořezu, především ve svislém směru. V roce 1966, při restaurování mobiliáře vesnického kostela sv. Václava v Roudníkách, studenti AVU objevili zmíněné dveřní desky, které pod barokní přemalbou skrývaly kvalitní středověkou malbu předběžně datovanou do 70. let 15. století. Původní restaurování malovaných desek provedli Bohuslav a Ludmila Slánských v roce 1975. Poslední konzervační a restaurátorské práce na obou deskách provedli akademičtí malíři Naděžda Mašková a Miroslav Křížek v roce 2013/14. Oltářní křídla byla vykoupena od insolvenčního správce majetku farnosti Trmice v litoměřické diecézi za částku 12 milionů Kč uhrazenou z prostředků Ministerstva kultury České republiky. Dnes patří k nejvýznamnějším uměleckým artefaktům Husitského muzea v Táboře.

Šťastný nález oltářních křídel z Roudníků se stal jedním z nemnoha dokladů vývoje utrakvistické malby v Čechách po období stagnace témat i malířské techniky v době poděbradské. Byl to odklon v Praze působícího "Mistra svatojiřského oltáře" od konzervativního domácího prostředí a jeho ovlivnění norimberskou malbou z poloviny 15. století, který zapůsobil na anonymního Mistra oltářních desek z Roudníků pocházejícího pravděpodobně rovněž z pražského dílenského prostředí.

Význam oltářních křídel z Roudníků spočívá v jejich ikonografii. Vyobrazení mistra Jana Husa jako svatého mučedníka je zachycením jeho nejstarší podoby, jak ji známe z několika dochovaných fragmentů deskových oltářů z doby kolem poloviny 15. století.[2] Tato monumentální malba nám představuje mistra Jana Husa jako člověka menší postavy s kulatou tváří, bezvousého, oblečeného do bílé liturgické košile. Jeho vyobrazení s dalšími církevními světci ho přiřazuje k prvomučedníkům zakládajícím legitimitu rané církve. Potřeba utrakvistů prezentovat vlastního světce na úrovni tradičních světců byla jedním z důvodů jejich nevyhroceného vztahu k obrazům s náboženskou tematikou.[1] Naopak utrakvistická malba sloužila jako prostředek s šíření reformních myšlenek, k uctívání nových mučedníků, ale měla i didaktickou funkci pro laiky neznalé písma[7]

Oltářní křídla z Roudníků byla vystavena v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě v rámci výstavy "Mistr Jan Hus 1415-2005" (30. 6. - 25. 9. 2005). Znovu byly obě desky vystaveny v Císařské konírně na Pražském hradě v době výstavy "Umění české reformace", která se konala od 16. prosince 2009 do 4. dubna 2010. Jako novou akvizici vystavovalo oltářní křídla Husitské muzeum v Táboře v únoru 2009, které je dostalo do odborné péče koncem roku 2012. Naposledy obě oltářní desky obohatily výstavu "Praha Husova a husitská 1415 - 2015", která se konala v Clam-Gallasově paláci v Praze od 25. září 2015 do 24. ledna 2016.