Ludvík III. Falcký

Ludvík III. byl třetím synem krále Ruprechta Falckého a jeho manželky Elišky Norimberské. Během otcova tažení do Itálie v letech 1401 - 1402 Ludvík sloužil jako císařský vikář. V roce 1410 po otci zdědil Falcké kurfiřtství. Falc byla rozdělena mezi čtyři Ruprechtovy přeživší syny. Jako nejstarší žijící syn a nový kurfiřt Ludvík obdržel hlavní část, Jan zdědil Falc-Neumarkt, Štěpán Falc-Simmern a Oto Falc-Mosbach.

Ludvík III. byl vysoce vzdělaným a zbožným patronem univerzity v Heidelbergu. Působil jako říšský vikář císaře Zikmunda a byl jeho poslem během Kostnického koncilu. Jako říšský rychtář také později odsoudil Jana Husa a Jeronýma Pražského. V roce 1415 zatkl vzdoropapeže Jana XXIII.

Ludvík III. se v roce 1427 vrátil velmi nemocný z pouti do Svaté země, kterou zorganizoval po smrti svého syna Ruprechta. Od roku 1430 byl téměř slepý. V roce 1435 ho manželka se svými poradci zbavila moci a následujícího roku zemřel. Byl pohřben v heidelberském kostele sv. Ducha a jeho nástupcem se stal syn Ludvík IV.

Ludvík III. se dvakrát oženil. Poprvé si vzal 6. července 1402 Blanku Anglickou, dceru krále Jindřicha IV. a Marie de Bohun. Měli spolu syna Ruprechta. Při druhém těhotenství Blanka zemřela.

Podruhé se oženil 30. listopadu 1417 s Matyldou, dcerou achajského knížete Amadea, která mu porodila pět dětí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis III, Elector Palatine na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík III. Falcký na Wikimedia Commons