Olivier de Bacquehem

Vystudoval právo a pak působil ve státních službách, zpočátku jako soudní úředník a úředník ministerstva kultu a vyučování, později v systému místodržitelství. V roce 1882 se stal zemským prezidentem (místodržícím) Slezska.[2][1]

16. března 1886 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Ministerstvo vedl do 11. listopadu 1893. V následující vládě Alfreda Windischgrätze zastával od 12. listopadu 1893 do 19. června 1895 post ministra vnitra Předlitavska.[3] Jako ministr obchodu pokračoval v zestátňování některých železničních drah a výstavbě nových tratí. Za jeho působení v rezortu byl přijat další zákon o lokálních drahách. Pomocí státních subvencí podporoval i lodní říční dopravu a námořní dopravu.

V roce 1895 po odchodu z vládních postů nastoupil na pozici místodržícího Štýrska. Z funkce odešel v roce 1898 kvůli nevoli, kterou vzbudila Badeniho jazyková nařízení. Proti nim se ve Štýrském Hradci konaly masové demonstrace, proti nimž nasadil vojsko.[1] Roku 1900 přešel do správního soudu, kterému později předsedal.[2] Byl členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[1]

Zemřel v dubnu 1917 po krátké nemoci na následky chřipky.[1]