Olga Votočková Lauermannová

Narodila se 10. října 1877 v domě 759-II (dnes Jungmannovo náměstí 759/20, Praha 1) jako dcera spisovatelky Anny Lauermannové Mikschové a veřejně činného majitele domu Josefa Lauermanna;[1][2] z otcovy strany byla také pravnučkou Josefa Jungmanna.[3] (Některé životopisy uvádějí chybně rok narození 1880.)[3][4] Od roku 1886 navštěvovala obecnou školu v Římě, kde se zdržovala se svou churavou matkou (plicní neduh). Zde absolvovala další soukromé studium zejména v oboru literatury a umění. Stýkala se s umělci, kteří navštěvovali její matku, jako byli malíři Knüpfer, Liška, Patzka, Skramlík, architekt Pokorný aj.[5]

Do Prahy se vrátila r. 1889. 23. listopadu 1905 se v kostele Panny Marie Sněžné provdala za MUDr. Jana Otakara Votočka,[6][7] bratra známého chemika Emila Votočka.[8] Absolvovala další cesty do Německa, Francie a Itálie. Byla činná v oboru sociální péče, předsedkyně sociálního komitétu při Ústředním spolku českých žen, jenž pečoval o děti odkázané na chudinskou péči obecní a opatřovala jim výchovu v rodinách. Sama byla poručnicí deseti dětí.[5]

Pořádala literární čaje s debatami, jichž se účastnila řada osob z českého světa literárního, uměleckého a vědeckého. Byla členkou Společenského klubu, Umělecké besedy, Společnosti Národního musea, zakladatelka Welcomeclubu, klubu pro péči o cizí hosty v Praze.[5]

Době svého pradědečka se přiblížila v historických románech z časů obrození. Psala též povídky pro mládež a populární medailony význačných osobností národní kultury.[3][9]

Zemřela roku 1964 a byla pohřbena v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech[10].