Olga Fikotová

Se sportem začala ve 40. letech 20. století v obci Libiš, kde za družstvo Tatran Libiš hrála košíkovou, házenou a odbíjenou, projevovala se však jako všestranná sportovkyně. Díky vynikajícím výsledkům byla v letech 1953 až 1956 členkou basketbalového klubu Sparta Praha (v sezóně 1955/1956 na 2. místě v československé basketbalové lize) a odehrála 16 zápasů za basketbalové reprezentační družstvo žen Československa, s nímž na Mistrovství Evropy 1954 v Bělehradě získala stříbrnou medaili.

Nadané sportovkyně si přitom všiml diskařský rekordman Zdeněk Čihák a v roce 1954 ji přivedl do Rudé hvězdy, kde Fikotová už při prvním tréninku udivila hodem disku na vzdálenost 33 m. V roce 1955 se v této disciplíně stala mistryní republiky, v olympijské sezóně titul obhájila a na podzim 1956 se kvalifikovala na olympijské hry dvěma československými rekordy (51,71 a 51,80 m). Na Letních olympijských hrách v Melbourne v roce 1956 pak ustanovila nový olympijský rekord hodem na kótu 53,69 m. Zajímavostí je, že v té době byla posluchačkou lékařské fakulty a sport pro ni byl jen zábavou.

Tato olympiáda se jí však stala osudnou poté, co se zde seznámila s o rok starším americkým kladivářem Haroldem Connollym, za kterého se rozhodla provdat. V atmosféře dosud trvající studené války tím vzbudila údiv až odpor tehdejších československých úřadů, které ji začaly klást značné překážky. Díky velké osobní pomoci od manželů Zátopkových, a neúnavné snaze snoubence Harolda získat vízum, se za něj nakonec v roce 1957 provdala na Staroměstské radnici. Krátce po svatbě manželé odletěli do Bostonu, kde Harold působil jako učitel a Olga chtěla pokračovat ve studiu medicíny, to ale nakonec nezvládla. Měla přitom v úmyslu nadále reprezentovat Československo, ovšem československé úřady a tělovýchovné svazy její osobu začaly zcela ignorovat – neumožnily jí účast na kvalifikačních soutěžích a účast na Mistrovství Evropy ve Stockholmu 1958 jí nepovolily právě s poukazem na to, že neprošla kvalifikací. Oficiální prohlášení pak lživě uvádělo, že Conolly-Fikotová reprezentaci za Československo odmítla. Posledním kapkou do Olžiny trpělivosti pak byl dopis z Československého olympijského výboru, že nelze prokázat její trénink v domácích podmínkách a proto na příští olympiádě nemůže Československo reprezentovat.

Tento psychický nátlak, obzvlášť po narození syna Marka, již Conolly-Fikotová nedokázala udržet, oficiálně se odstěhovala za manželem do USA a k 1. 7. 1960 složila přísahu občana USA. Tím se stala tamní státní občankou a mohla tak na Letních olympijských hrách 1960 v Římě startovat za USA, přičemž skončila na 7. místě výkonem 50,95 metrů.

Zúčastnila se i Letních olympijských her v Tokiu v roce 1964, v Mexiku v roce 1968 (6. místo) a svoji poslední letní olympiádu absolvovala v roce 1972 v Mnichově, kde byla vůbec první neamerickou vlajkonoškou americké olympijské výpravy.

Se svým manželem Haroldem také žila nějakou dobu ve Finsku, jejich manželství však nakonec skončilo rozvodem. Mají spolu celkem 4 děti, které se všechny aktivně věnují sportu.

• Československo na letních olympijských hrách
• Mistrovství Evropy v basketbale žen 1954
• Československá basketbalová reprezentace žen

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Fikotová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Fikotová
• Olga Fikotová v databázi Olympedia (anglicky)
• Zlatá diskařka z Melbourne Olga Fikotová-Connollyová oslavila osmdesátku - www.olympic.cz
• Stránky obce Libiš, kde Olga žila a trénovala Archivováno 18. 2. 2008 na Wayback Machine
• Stránky Radio Praha
• Článek v Lidových novinách o návštěvě Olgy Fikotové v Praze v roce 2006
• Olga Fikotová (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně - video on-line v archivu ČT