Olešenka (potok)

Olešenka je levostranný přítok řeky Metuje v okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod v Královéhradeckém kraji. Délka toku činí 20,4 km.[1] Plocha povodí měří 46,9 km².[2]

Olešenka
Základní informace
Délka toku20,4 km
Plocha povodí46,9 km²
Průměrný průtok0,48 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-01-03-042
Pramen
západní svah hory Vrchmezí
50°21′4,31″ s. š., 16°21′20,39″ v. d.
okolo 960 m n. m.
Ústí
do Metuje u Pekla
50°22′38,4″ s. š., 16°11′7,9″ v. d.
okolo 320 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Královéhradecký kraj – Olešnice v Orlických horách, Rzy, Peklo), Polsko Polsko (Dolnoslezské vojvodství)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Metuje
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Pramení v nadmořské výšce 985 m na západním svahu hory Vrchmezí (1084 m n. m.) v Orlických horách[3]. Protéká Olešnicí v Orlických horách, na zhruba kilometrovém úseku tvoří státní hranici s Polskem. V dolní polovině svého toku před vyústěním zleva do Metuje u Pekla (325 m n. m.)[3] vytváří hluboce zaříznuté údolí.

Větší přítoky
  • Bělidlo, zprava, ř. km 16,1[4]
  • Fibich, zleva, ř. km 15,4[5]
  • Vlčinec, zleva, ř. km 14,1[6]
  • Prodejský potok, zprava, ř. km 11,7[6]
  • Jestřábí potok, zprava, ř. km 5,7[7]
  • Mezný potok, zprava, ř. km 3,7[7]
  • Brodek, zprava, ř. km 1,7[7]

Vodní režim

Průměrný průtok Olešenky u ústí činí 0,48 m³/s.[3]

Ústí Olešenky do Metuje v Pekle

Příroda a kultura

Oba svahy na posledních kilometrech údolí Olešenky a oba svahy údolí Metuje na několika kilometrech pod soutokem tvoří přírodní rezervaci Peklo o ploše 320 ha, vyhlášenou v roce 1977, zařazenou na seznam významných lokalit Natura 2000. Jisté míře ochrany se toto území těšilo již před koncem 19. století.[8]

Turistická chata v Pekle (D. Jurkovič)

V té době již bylo pekelské údolí oblíbeným výletním místem a ve zdejším mlýně se návštěvníkům prodávalo občerstvení. Když v roce 1908 koupili zámek v Novém Městě n. Metují a rozsáhlé lesní pozemky v okolí náchodští továrníci otec a syn Bartoňové, koupili i tento mlýn a svěřili architektu Dušanu Jurkovičovi, který jim zámek modernizoval, aby mlýn přestavěl na turistickou chatu s restaurací ve stylu secese s folklórními prvky (1910).[9][8]

Mlýny

Odkazy

Reference
  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 29) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
  3. VLČEK, Vladimír (ed.). Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 202.
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 29) [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online.
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 30) [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online.
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 31) [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online.
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 26) [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online.
  8. Domů. www.infocentrum-nmnm.cz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
  9. POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech , 3. díl P-Š. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 33.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.