Zemský okres Zhořelec
Zemský okres Zhořelec (německy Landkreis Görlitz, hornolužickosrbsky Wokrjes Zhorjelc) je nejvýchodnějším okresem Svobodného státu Sasko a Německa vůbec. Je členem Euroregionu Nisa.
| Zemský okres Zhořelec Landkreis Görlitz | |
|---|---|
 Luž, nejvyšší vrchol okresu | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 Zemský okres Zhořelec v rámci Saska | |
| Hlavní město | Zhořelec |
| Souřadnice | 51°16′48″ s. š., 14°49′12″ v. d. |
| Rozloha | 2 106,1 km² |
| Nejvyšší bod | Luž (793 m n. m.) |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 249 495 (2021) |
| Hustota zalidnění | 118,5 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Sasko (Německo) |
| Druh celku | zemský okres |
| Vznik | 1. srpna 2008 |
| Zemský rada | Bernd Lange (CDU) |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | GR, LÖB, NOL, NY, WSW a ZI |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny
Okres vznikl v srpnu roku 2008 sloučením města Zhořelec s okresem Löbau-Žitava a okresem Dolnoslezsko-hornolužickým v rámci reformy státní správy. Zahrnuje část Horní Lužice a nepatrnou část původního Slezska (v hranicích před rokem 1815).
Geografie
Zhořelecký okres na západě sousedí s okresem Budyšín, na severu s okresem Spréva-Nisa v spolkové zemi Braniborsko. Na východě sousedí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Lubušským. Na jihu sousedí s Českou republikou – s Libereckým krajem, v jihozápadním cípu i s krajem Ústeckým.
Je pojmenován podle svého největšího města Zhořelce, dalšími velkými okresními městy jsou Žitava, Löbau, Weißwasser/O.L., Niesky.
Krajina plynule přechází od horského charakteru, který mají hraniční Lužické hory na jihu okresu, do severní nížiny. Nejvyšším vrcholem je s výškou 793 metrů Luž ležící přímo na hranicích s Českou republikou. Významné vodní toky jsou jednak Spréva protékající západní částí okresu, jednak Lužická Nisa, která tvoří hranici s Polskem, a její přítok, Mandava. Mezi nejvýznamnější vodní plochy patří dvě jezera vzniklá zatopením bývalých hnědouhelných dolů, Berzdorfer See a Bärwalder See.
Infrastruktura
Doprava
Nejvýznamnější silniční stavbou je dálnice A4, která okres protíná směrem západovýchodním. Směrem na západ vede dále do Budyšína, Drážďan, Kolína nad Rýnem, Cách a Ostende, směrem na východ poblíž Zhořelce přechází do Polska a pokračuje přes Vratislav, Katovice, Krakov a Lvov do Kyjeva.
Důležité železniční tratě jsou: Chotěbuz–Zhořelec, Zhořelec–Žitava, Drážďany–Žitava, Hojeřice–Horka–Zhořelec a Drážďany–Zhořelec, Žitava–Liberec.
Technickou zajímavostí je úzkokolejná železniční trať Žitavská úzkorozchodná dráha (Zittauer Schmalspurbahn), která má dodnes parní provoz.
Města a obce
(přednostně německá jména, případná česká jména v kulatých závorkách, lužickosrbská v složených)
| Města | Obce | ||
|---|---|---|---|
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemský okres Zhořelec na Wikimedia Commons
