Okna vesmíru dokořán

Okna vesmíru dokořán je populárně naučný seriál natáčený v bratislavském studiu Československé televize, vysílaný od roku 1981 do roku 1991. V roce 1998 byly dotočeny ještě další dva díly. Pořadem provázel český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který byl zároveň autorem námětu. Prvních šest dílů s ním moderovala také Jana Plichtová. Scénář pořadu napsal pozdější ředitel TV Nova Vladimír Železný uvedený pod pseudonymem Vladimír Silný. Nedílnou součástí pořadu byly komiksové ilustrace Káji Saudka. Hlasy astronomických klasiků (Bruno, Kepler, Koperník a dalších) namluvil Michal Dočolomanský. K úspěchu seriálu přispěla i úvodní instrumentální znělka řeckého hudebníka Vangelise.

Okna vesmíru dokořán
Původní název	Okná vesmíru dokorán
Žánr	publicistický / dokument
Formát	seriál
Námět	Jiří Grygar
Dramaturgie	Jaroslav Čorba
Scénář	Vladimír Železný
Režie	Milan Vacho (1–16) Anton Majerčík (17–25, 27–32) Juraj Lihosit (26)
Moderátoři	Jiří Grygar Jana Plichtová
Skladatel znělky	Vangelis
Úvodní znělka	To the Unknown Man
Země původu	Československo Československo
Jazyky	čeština, slovenština
Počet řad	6
Počet dílů	32
Obvyklá délka	20–35 minut
Produkce a štáb
Lokace	Bratislava
Premiérové vysílání
Vysíláno	29. října 1981 – 9. září 1998
Okna vesmíru dokořán na ČSFD, FDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původním impulsem k tomuto seriálu bylo zvažované vysílání amerického populárně naučného, vzdělávacího a dokumentárního seriálu Carla Sagana Cosmos: Cesta do neznáma. Tento třináctidílný seriál, který seznamuje diváka s pozorovatelným vesmírem, byl vysílán v USA v roce 1980. Vzdělávací redakce Československé televize uvažovala o převzetí tohoto seriálu, v době devizového nedostatku by však takový úkon byl pro ČsT finančně příliš náročný. Původní seriál navíc obsahoval řadu témat, která již v Československu byla dobře zpracována (například dějiny starého Říma), takže by pro využití byly zapotřebí úpravy. Vypravěč Carl Sagan téma pojímá velmi zeširoka. V jednotlivých dílech se kromě astronomie a astrofyziky věnuje i mechanice, biologii, genetice, chemii a dalším vědám. Nemalá část času je věnována též historii – objasňování dřívějšího pohledu lidí na svět nebo medailonkům významných vědců.

Na popud tehdejšího šéfredaktora vzdělávacích programů Slovenské televize v Bratislavě, Jána Slováka, byl ke konzultacím do pražské redakce ČsT přizván Milan Bauman, autor v té době vydané populárně-naučné knihy Záhady pro zítřek (1979) a ve vzdělávací redakci Slovenské televize připravovaného čtyřdílného televizního sci-fi seriálu Tunel Omega (1983), v jehož čtvrté části vystupoval (a komentoval průlet černou dírou) právě Jiří Grygar. Bauman redakci navrhl jako východisko natočit obdobný seriál s naším vědcem – J. Grygarem – který by měl stejnou informační hodnotu a navíc dabingem „nestíral verbální originalitu“ v monolozích C. Sagana. Redakce tento návrh přijala, ale nebylo zřejmě, kdo by se tohoto zadání ujal. V té době, po nuceném odchodu z Československé televize (po srpnu 1968), v populárním časopisu Technický magazín pracoval i Vladimír Železný, který se zde začal věnovat také astronomii a později (v roce 1986) vydal v nakladatelství Panoráma úspěšnou knihu Návraty první dámy s tematikou komet. V letech 1979 až 1980 psal také seriál článků o nových objevech v astronomii pod souhrnným názvem Okna vesmíru dokořán. (Název vymyslel Vladimír Železný).

Články v Technickém magazínu si přečetl dramaturg vzdělávací redakce bratislavského studia Československé televize, Jaroslav Čorba, který se v roce 1980 přišel podívat na Grygarovu přednášku v Parku kultury a oddechu v Bratislavě, po které mu nabídl tzv. pilotní pořad o slunečních neutrinech. Ten Grygar moderoval spolu se slovenskou herečkou Janou Nagyovou (známou ze seriálu Arabela). Čorbu to inspirovalo k rozpracování nápadu na televizní seriál.[1]

V době normalizace, na konci 70. let, po odchodu doc. Perka z Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově odmítl dát nový ředitel Grygarovi souhlas k dalšímu vystupování v televizi (pořady prý byly málo angažované a ještě k tomu objektivistické, tj. „dostatečně nevyzdvihoval skvělé vědecké úspěchy vědců tábora míru a socialismu v protikladu s dekadentními názory vědců buržoazních“), jeho knihy kritizovali členové základní organizace KSČ v Astronomickém ústavu: „Grygar v této encyklopedii preferuje Američany a nedrží se vědeckého světového názoru!“ Vladimír Železný byl po sovětské invazi vyhozen z Československé televize za účast v ilegálním televizním vysílání proti okupaci z vysílače na Kleti (nedaleko hvězdárny). Tyto souvislosti, spolu s vlivem komunistů z Ondřejova v pražské televizi, prakticky vylučovaly vznik podobného seriálu v Praze. V době kdy začal Čorba s přípravou pořadu již Grygar zanechal práce v Ondřejově a přešel do Fyzikálního ústavu ČSAV v Řeži a svého vedoucího o souhlas s vystupováním v televizi nežádal, protože odhadl, že to bude „nízkoteplotním fyzikům jedno“. V Bratislavě tehdy obecně panovaly mnohem liberálnější poměry než v Praze, bratislavská televize na rozdíl od pražské od Grygara žádné potvrzení zaměstnavatele nikdy ani nechtěla. Protože dramaturg Čorba byl Slovák, vznikl seriál ve studiu Bratislava. Přesto muselo být jméno Vladimíra Železného odstraněno z titulků.[1][2]