Obyvatelstvo Ukrajiny

Mezi sčítáním v roce 1989 a sčítáním v roce 2001 se populace Ukrajiny snížila z počtu 51 706 600 lidí na 48 457 020,[3] země tedy přišla o 2 926 700 lidí, tedy 5,7 % populace z roku 1989. Tento trend byl ovšem nerovnoměrný. Rovenská oblast a Zakarpatská oblast zažily mírné zvýšení počtu obyvatel (.3 %, respektive 5 %) Volyňská oblast (také západ Ukrajiny), přišla mezi lety 1989 a 2001 jen o 1 % obyvatel.[3] Hlavní město Kyjev zvýšilo svou populaci o 3 %.[3]

Jinak ale ukrajinské oblasti zažily silný odliv obyvatel. Mezi lety 1989 a 2001 Doněcká oblast přišla o 491 300 lidí, tedy 9,2 % obyvatel v roce 1989, a sousední Luhanská oblast přišla o 11 % populace.[3] Černihivská oblast ve střední Ukrajině přišla o 170 600 lidí, 12 % populace. Oděská oblast na jihu země přišla o 173 600 lidí, 6,6 % populace.[3]

Míra porodnosti na Ukrajině je nízká.[4][5] Existují však značné rozdíly na regionální úrovni. Ve třetím čtvrtletí 2007 například nejvyšší porodnost vykazovala Volyňská oblast s mírou porodnosti 13,4/1 000 obyvatel, zatímco celková ukrajinská míra byla 9,6/1 000 obyvatel.[6]

S výjimkou kyjevského regionu byly všechny regiony s více narozeními než úmrtími v méně průmyslově rozvinutých regionech západní Ukrajiny. Poměr mezi narozeními a úmrtími se z poměru 1 ku 1,7 v letech 2004-2005 zlepšil na 1 ku 1,4 v roce 2008. Nejhorší poměr narozených a zemřelých byl ve východních a centrálních oblastech Doněck, Luhansk, Čerkasy a Poltava. V těchto regionech bylo 2,1 úmrtí na jedno narození.[7]

Hladomor na Ukrajině se západní části země vyhnul, jelikož v té době byl součástí Polska, Československa a Rumunska, což pomáhá vysvětlit lepší demografické ukazatele v této oblasti, jelikož venkovské obyvatelstvo nikdy nebylo zdevastováno.

Míra umělých přerušení těhotenství v severních, jižních, východních a centrálních regionech Ukrajiny je relativně jednotná, zatímco západní regiony se výrazně liší. Celkově je míra umělých přerušení těhotenství na západní Ukrajině třikrát nižší než v jiných regionech. Není to nicméně způsobeno rozsáhlejším užíváním moderních antikoncepčních metod, důvodem je fakt, že těhotné ženy na západě Ukrajiny si spíše rozhodnou dítě ponechat.[8] Doněcká oblast a Dněpropetrovská oblast na východě a ve středu země vykazují nejvyšší míru umělých přerušení těhotenství.[9]

Ukrajina je hlavním zdrojem migrantů v Rusku a mnoha zemích Evropské unie. Během devadesátých let a prvním desetiletí 21. století nastala kvůli špatné ekonomice a politické nestabilitě zvýšená míra emigrace, zejména do sousedních zemí, tedy Ruska, Polska a Maďarska, ale i do jiných zemí jako Itálie, Portugalsko, Španělsko, Turecko, Izrael, Kanada nebo Česko. Ačkoliv se odhady různí, zhruba dva až tři miliony Ukrajinců pracují v zahraniční, většinou nelegálně.

Mezi lety 1991 a 2004 vláda vyčíslila počet emigrujících osob na 2 537 400; 1 897 500 se přesunulo do jiných bývalých států Sovětského svazu, a 639 900 se odstěhovalo do jiných, většinou západních států.[10]

Struktura populace podle etnika (2001)

     Ukrajinci

     Rusové

     Ostatní

V roce 2001 bylo v zemi 77,8 % Ukrajinců, 17,3 % Rusů, 0,8% Rumunů (včetně 0,5 % Moldavanů), 0,6 % Bělorusů, 0,5 % Tatarů, 0,4 % Bulharů, 0,3 % Maďarů, 0,3 % Poláků, 0,2 % Židů, 0,2 % pontských Řeků 1,6 % lidí jiných národností.

Etničtí Ukrajinci podle oblasti (2001)

Populace, která mluví ukrajinsky jako svou mateřštinou (2001)

V roce 2001 byly nejrozšířenějšími jazyky ukrajinština (67,5 %), ruština (29,6 %), krymská tatarština, urum, bulharština, moldavština, polština a maďarština.[14]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of Ukraine na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu obyvatelstvo Ukrajiny na Wikimedia Commons