Dněpropetrovská oblast

Dněpropetrovská oblast (ukrajinsky Дніпропетровська область, Dnipropetrovs’ka oblasť nebo též Дніпропетровщина) je druhou největší i nejlidnatější z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se mírně východně od středu země po obou březích řeky Dněpr. V současné době žije v oblasti přibližně 3,23 milionu[1] lidí, převážně Ukrajinců. Oblast byla ustavena 27. února 1932; dříve na jejím území existovala Novoruská, resp. Jekatěrinoslavská gubernie (podle města Dnipro, jež se do roku 1926 jmenovalo Jekatěrinoslav, ukr. Katerynoslav).

Dněpropetrovská oblast
Дніпропетровська область
Dnipropetrovska oblasť
Pohled na hlavní město Dnipro

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoDnipro
Souřadnice48°23′24″ s. š., 34°42′36″ v. d.
Rozloha31 914 km²
Časové pásmo+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel3 231 140 (2018)
Hustota zalidnění101,2 obyv./km²
Jazykukrajinština, ruština
Národnostní složeníUkrajinci, Rusové
NáboženstvíPravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celekUkrajina Ukrajina
Druh celkuoblast
Podřízené celky22 rajónů (Район)
Vznik1932
gubernátorOleksandr Bondarenko
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+380-056
Označení vozidelAE
Oficiální weboblrada.dp.gov.ua
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Současný název oblasti odkazuje na její hlavní město Dněpropetrovsk, které se však v rámci zákona o dekomunizaci Ukrajiny přejmenovalo v roce 2016 na Dnipro. Název oblasti lze měnit jen změnou v ústavě, a takový návrh byl podán v dubnu 2018, podle kterého by novým názvem byla Sičeslavská oblast.[2]

Obyvatelstvo a města

V roce 2008 žilo na území oblasti dle odhadu 3 398 400 obyvatel, poslední sčítání lidu (2001) udává 3 567 600 osob; oblast se vyznačuje velmi silnou urbanizací (83 % obyvatel žije ve městech).

národnostní složení

V roce 2001 tvořili Ukrajinci 79,3 % obyvatelstva, Rusové 17,6 % z mnoha dalších národností nedosahuje žádná ani jednoprocentního podílu: Bělorusové 0,8 %, Židé 0,4 %, Arméni 4,3 %.

Ukrajinštinu uvedlo za mateřskou řeč 67 % obyvatel, ruštinu pak 32 %. V hovorové mluvě je poměrně silně rozšířen také suržyk, směs ukrajinštiny a ruštiny.

přehled větších sídel

Mapka oblasti

Následující přehled obsahuje všechna města a všechna sídla rajónů. Města oblastního významu jsou vyznačena tučně, kurzíva vyznačuje sídla městského typu.

Město Ukrajinský název Ruský název  Obyvatelstvo 
1. 1. 2006
Dnipro Дніпро Днепр 1 047 347
Kryvyj Rih Кривий Ріг Кривой Рог 692 181
Kamjanske Кам'янське Каменское 247 821
Nikopol Нікополь Никополь 130 396
Pavlohrad Павлоград Павлоград 112 594
Novomoskovsk Новомосковськ Новомосковск 70 196
Žovti Vody Жовті Води Жёлтые Воды 50 201
Marhanec Марганець Марганец 48 723
Pokrov Покров Покров 42 841
Synelnykove Синельникове Синельниково 31 408
Ternivka Тернівка Терновка 29 136
Peršotravensk Першотравенськ Першотравенск 29 010
Vilnohirsk Вільногірськ Вольногорск 23 933
Pjatychatky П'ятихатки Пятихатки 19 526
Pidhorodne Підгородне Подгородное 18 432
Verchňodniprovsk Верхньодніпровськ   Верхнеднепровск   16 738
Apostolove Апостолове Апостолово 15 276
Zelenodolsk Зеленодольськ Зеленодольск 14 258
Vasylkivka Васильківка Васильковка 11 849
Slobožanske Слобожанське Слобожанское 11 657
Pokrovske Покровське Покровское 10 949
Šyroke Широке Широкое 10 629
Pereščepine Перещепіне Перещепино 10 211
Verchivceve Верхівцеве Верховцево 10 134 (2001)

Sousední oblasti

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.