Zbruč
Zbruč (ukrajinsky Збруч) je řeka na hranici Ternopilské a Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny. Je 247 km dlouhá. Povodí má rozlohu 3 330 km². Nazývá se také Podgorec (rusky Подгорец).
Zbruč | |
---|---|
pohled na řeku z Okopů Svjatoj Trijci | |
Základní informace | |
Délka toku | 247 km |
Plocha povodí | 3 330 km² |
Průměrný průtok | 7 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Podolská vysočina 49°43′44,4″ s. š., 26°9′57,6″ v. d. | |
Ústí | |
Dněstr 48°32′19,4″ s. š., 26°26′33,22″ v. d. | |
Protéká | |
Ukrajina (Ternopilská, Chmelnycká oblast) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dněstr | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Řeka leží v relativní blízkosti jiných řek jako Horyň a Sluč a byla proto využívána jako alternativní trasa na cestě od Varjagů k Řekům. V roce 1848 byl v řece nedaleko Husjatynu nalezen slovanský kamenný idol, pojmenovaný podle ní jako Zbručský idol.
Zbuč dlouhou dobu sloužil jako hraniční řeka. Mezi lety 1772 a 1793 byla hranicí mezi Republikou obou národů a Habsburskou monarchií, zatímco v letech 1793–1807 a 1815–1918 byla hranicí mezi rakouskou Haličí a Ruským impériem. Po Rižském míru v roce 1921 byla hranicí mezi SSSR a druhou Polskou republikou, což trvalo až do roku 1939. Dnes je hranicí mezi Ternopilskou a Chmelnyckou oblastí Ukrajiny.
Průběh toku
Pramení na Podolské vysočině. Na horním toku teče v široké a místy bažinaté dolině. Na dolním toku je dolina úzká. Vlévá se zleva do Dněstru.
Vodní stav
Zdrojem vody jsou převážně sněhové a dešťové srážky. Průměrný průtok vody u vesnice Vitkovcy činí 7 m³/s.
Využití
Na řece není možná vodní doprava.