Obor hodnot

Mějme nějakou funkci, nebo obecněji libovolné zobrazení z množiny (výchozí množina, počáteční množina, případně zdrojová množina) do množiny (cílová množina nebo koncová množina). Pak množina těch prvků z , pro něž existuje prvek z takový, že , nazýváme oborem hodnot zobrazení . Méně formálně je obor hodnot zobrazení množina všech hodnot, kterých zobrazení nabývá. Obor hodnot zobrazení značíme , , , , popř. . Posledně jmenovaný symbol je zkratkou z anglického názvu pro obor hodnot (range[pozn. 1]) a je běžně používán v cizojazyčné literatuře. V matematické notaci pak lze obor hodnot zapsat jako

Žlutým oválem je znázorněn obor hodnot funkce f, která je zobrazením množiny X do množiny Y. Obor hodnot funkce f může být roven celé cílové množině Y (pak mluvíme o zobrazení na množinu, neboli surjektivním zobrazení) nebo může být její vlastní podmnožinou.

Jinak řečeno, uvažujme definiční obor nějakého zobrazení . Pak obraz tohoto definičního oboru při zobrazení je obor hodnot zobrazení . Neboli

Pro obor hodnot zobrazení zjevně platí

.

Příklad

  • Funkce sinus nabývá pouze hodnot mezi -1 a 1, a proto je její obor hodnot interval .
  • Oborem hodnot absolutní hodnoty čísla jsou všechna nezáporná reálná čísla.
  • Oborem hodnot nemusí být jen čísla, lze sestrojit zobrazení, které vezme číslo a vrátí zobrazení. Uvažme například zobrazení , které vezme číslo a vrátí zobrazení . Neboli

kde označuje množinu spojitých funkcí definovaných na . Hodnotou zobrazení je tedy opět nějaké zobrazení , které zobrazuje reálná čísla na kladná reálná čísla, tj. .

Názvosloví

Mějme zobrazení . V závislosti na tom, zda zobrazení při svém působení na množinu vyčerpá všechny prvky množiny , nebo ne, se zavádí následující názvosloví:

  • Pokud pro každý prvek množiny existuje prvek z množiny takový, že , tak nazýváme zobrazení surjektivní zobrazení, neboli říkáme, že zobrazení zobrazuje množinu na množinu .
  • Pokud naopak existuje prvek z množiny , pro něž nenajdeme jeho vzor v množině , tak říkáme, že zobrazení zobrazuje množinu do množiny . Tomuto případu odpovídá situace na obrázku. Tam je žlutou barvou vyznačen obor hodnot zobrazení (funkce) , zatímco modrou barvou jsou vyznačeny ty prvky množiny , pro něž neexistuje odpovídající , pro které by platilo . Uvedeného pojmu zobrazovat do množiny se užívá i případě, kdy se nestaráme o to, zda skutečně nepokryje celou množinu a připouštíme tak obě možnosti, tj. i tu, kdy je zobrazení surjektivní.

Speciální druhy oboru hodnot

Ve funkcionální analýze se zavádí pojem esenciálního oboru hodnot. Buď množina vybavená mírou a nechť je nějaká komplexní funkce definovaná na , tj. . Pak pod pojmem esenciální obor hodnot funkce rozumíme množinu

Poznámky

  1. Ve starší literatuře v angličtině se termín range používal někdy pro obor hodnot jindy pro celou cílovou množinu ; v novější literatuře se obvykle pro cílovou množinu užívá termín codomain, pro obor hodnot zobrazení termín image, který se používá i pro obraz bodu nebo obraz podmnožiny.

Literatura

  • BLANK, Jiří; EXNER, Pavel; HAVLÍČEK, Miloslav. Lineární operátory v kvantové fyzice. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-586-6.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.