Obodrité
Obodrité neboli Bodrci (latinsky Obotriti, německy Abodriten, polsky Obodrzyci) byl kmenový svaz Polabských Slovanů, který v raném středověku osídlil severozápadní Polabí na území mezi řekou Labe a Baltským mořem, zhruba v oblasti dnešního Meklenburska.
Obodritský svaz
| ||||||
geografie
| ||||||
obyvatelstvo | ||||||
národnostní složení: |
||||||
polabština, starosasština | ||||||
staroslovanské (pohanské) se zaznamenanými kulty:
římskokatolické (němečtí misionáři, některá knížata) | ||||||
státní útvar | ||||||
státní útvary a území | ||||||
Kmenový svaz Obodritů zahrnoval slovanské kmeny Rarogů (vlastních Obodritů), Vagrů, Polabanů, Gliňanů, Varnonů, Drevanů, Smolenců, Bytenců a Fembranů. Sídelními městy Obodritů byly Lubica, Viligard a Zvěřín.
Samostatnost obodritského kmenového svazu skončila roku 1167, kdy obodritský kníže Pribislav přijal svoji zemi od saského vévody Jindřicha Lva jako léno; knížecí dynastie si tak ve formě germanizovaných (velko)vévodů meklenburských uchovala vládu až do roku 1918. Obodriti byli pohlceni germánskou asimilací. Poslední zbytky obodritského jazyka (Drevanů) se dochovaly do 18. století na tzv. lüneburském vřesovišti.
Seznam vládců
Obodritská knížata
- Vlčan (Wiltzan), († 795)
- Dražko († 809)
- Slavomír († 821), do 817 sám, poté spolu s Čedragem
- Čedrag, syn Dražka
Po smrti Čedraga zem rozdělena mezi několik knížat:
- Gostimysl († 844) – jeho synem by měl být první český poustevník svatý Ivan
- Dabomysl (žil 862)
- Stojgněv († 955)
- Nakon, bratr Stojgněva
- Mstivoj (pokřtěný Billung), do 995
- Mstislav (Mečislav), syn Mstivoje, od 995
- Pribigněv (pokřtěný Udo), († 1031), syn Mstistava, od 1018
- Ratibor († 1043), bratr Pribigněva
- Gotšalk († 1066), syn Pribigněva, od 1047
- Krut († 1105), syn Grima, od 1068
- Jindřich († 1127)
- Svatopluk († 1129), syn Jindřicha
Smrtí Zvenka, syna Svatopluka, vymřel rod Gotšalka a v zemi dočasně vládl Knut Lavard, princ dánský († 1131).
- Pribislav († před 1156), kníže obodritský, spoluvládce Niklota
Rod dále pokračoval jako Niklotovci (čím dál častěji známí jako Meklenburští[1]) ve vládě nad původními bodrckými územími.
- Niklot († 1160), kníže obodritský
- hlava černého tura, častý knížecí znak u Obodritů i Luticů
- znak Niklotovců, posl. knížat obodritského svazu, za Pribislava nahrazen hlavou tura
- znak Meklenburků s typickou hlavou tura, knížectví uznáno lénem Saska a zváno Meklenburskem
Meklenburská knížata a vévodové
- Pribislav († 1178), poslední kníže obodritský a první kníže meklenburský, leník Jindřicha Lva, zakladatel dynastie Meklenburků
- Jindřich Borvin I. († 1227), kníže meklenburský
- Jindřich Borvin II. († 1236), kníže meklenburský
- Jan I., kníže meklenburský (1237–1264)
- Jindřich I., kníže meklenburský (1264–1302), m. Anastasie Pomořanská
- Jindřich II. Lev, kníže meklenburský (1287–1329)
- Albert I. († 1379), od r. 1329 kníže, od r. 1348 vévoda meklenburský, m. Euphemie Švédská, vnučka krále Magnuse I.
- Jindřich I., vévoda meklenburský (1379–1383)
- Albert III., vévoda meklenburský (1383–1388)
- Albert II., král švédský (1363–1389), vévoda meklenburský (1388–1412)
- Albert IV., vévoda meklenburský (1412–1423)
- Kateřina, m. vévoda Jan Zhořelecký (†1396), syn císaře Karla IV.
- Magnus, († 1384)
- Jan, († 1422) (potomci žijí dodnes)
- Jindřich I., vévoda meklenburský (1379–1383)
- Jan I. († 1392), vévoda meklenbursko-stargardský
- Albert I. († 1379), od r. 1329 kníže, od r. 1348 vévoda meklenburský, m. Euphemie Švédská, vnučka krále Magnuse I.
- Jindřich II. Lev, kníže meklenburský (1287–1329)
- Jindřich I., kníže meklenburský (1264–1302), m. Anastasie Pomořanská
- Niklot (Mikuláš I.) († 1277), kníže ve Werle (větev vymřela 1436)
- Jindřich Borvin III. († 1277), kníže v Rostocku (větev vymřela 1314)
- Pribislav II. (†1257), kníže v Perchimu (větev vymřela 1315/16(?))
- Jan I., kníže meklenburský (1237–1264)
- Jindřich Borvin II. († 1236), kníže meklenburský
- Jindřich Borvin I. († 1227), kníže meklenburský
- Vartislav († 1164)
- Niklot
Poznámky
- Libuše Hrabová, Stopy zapomenutého lidu, 2006, Veduta, Č. Budějovice
Literatura
- Z BOSAU, Helmold. Kronika Slovanů. Praha: Argo, 2012. 298 s. ISBN 978-80-257-0786-9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Obodrité na Wikimedia Commons
- (anglicky) Císař Karel Veliký v roce 804 předal saské území Obodritům