Billunžská marka

Billunžská marka (německy Billunger Mark) bylo v 10. a 11. století pohraniční území na severovýchodě Saského vévodství. Jméno nesla po německém rodu Billungů, který ji ovládal. Hranice marky tvořila na jihu řeka Labe, na severu Baltické moře a na východě řeka Peene a rozkládala se zhruba v oblasti dnešního východního Holštýnska a Meklenburska.

Billunžská marka
Billunger Mark
← 
← 		 936–983  →
 →
 →

znak
geografie

Billunžská marka po roce 1000 v rámci Saské východní marky
žádné nebo neznámé
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Obodrité
Lutici
 následující:
Saské vévodství
Obodrité
Lutici

Billunžská marka vznikla roku 936, když císař Ota I. Veliký udělil Hermannu Billungovi titul princeps militiae a svěřil mu ostrahu severní a severovýchodní hranice říše před Obodrity a Dány.[1] Herman Billung měl v marce téměř plnou samostatnost a proto byl občas označován za vévodu saského, ačkoliv mu tento titul císař udělil až roku 961.

Po povstání Polabských Slovanů roku 983 byla Billunžská marka začleněna do Saského vévodství.

Odkazy

Reference
  1. Tato událost je popsána v análech a kronikách Annales Corbeienses, Widukinda z Corvey, Thietmara z Merseburgu a Adama Brémského.

Literatura
  • Thompson, James Westfall. Feudal Germany, Svazek II: New East Frontier Colonial Germany. New York: Frederick Ungar, 1928.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.