Norbert Pfretzschner (politik)

Studoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a v letech 1835–1841 i na Vídeňské univerzitě, kde roku 1842 získal titul doktora lékařství. Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Podílel se na vzniku liberální strany. Účastnil se zasedání celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[1]

Ve volbách roku 1848 byl též zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Hopfgarten v Tyrolsku. Uvádí se jako doktor medicíny.[2] Patřil ke sněmovní pravici.[3]

Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. Od roku 1861 byl poslancem Tyrolského zemského sněmu.[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Tyrolsko (kurie venkovských obcí, obvod Hall, Schwaz).[4] K roku 1861 se uvádí jako lékař a statkář, bytem v Jenbachu.[5] Rezignace na mandát v Říšské radě byla oznámena dopisem 27. září 1863.[4] Vystupoval pro rovnoprávnost náboženství v Tyrolsku. Podporoval zřízení lékařské fakulty na univerzitě v Innsbrucku.[1] Profiloval se jako příslušník německorakouské liberální levice (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).

Od roku 1854 se zabýval fotografováním. Společně s přítelem Heinrichem Hlasiwetzem a švagrem Franzem Hanfstaenglem zdokonalovali fotografickou techniku, zejména fotografické desky a emulze. V roce 1869 získal na fotografické výstavě v Hamburku stříbrnou medaili.[1]

Jeho synem byl rakouský sochař Norbert Pfretzschner (1850–1927).[1]