Slezská nížina
Slezská nížina (dříve Oderská nížina, polsky Nizina Śląska) je nejjižnější geomorfologická oblast Středopolských nížin v Polsku a malou částí (Opavská pahorkatina) v Česku. Na severozápadě a severu na ni navazují další nížiny, na jihu odděluje dvě provincie hercynských pohoří (Českou vysočinu a Malopolské vysočiny) a dotýká se Vněkarpatských sníženin (Ostravská pánev). Nadmořská výška se pohybuje od 100 do 253 m.
| Nizina Śląska Slezská nížina | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 340 m n. m. (vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec) |
| Rozloha | 13 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Středopolské nížiny |
| Sousední jednotky | Nizina Śląsko-Łużycka, Wał Trzebnicki, Nizina Południowowielkopolska, Wyżyna Woźnicko-Wieluńska, Wyżyna Śląska, Severní Vněkarpatské sníženiny, Jesenická oblast, Krkonošsko-jesenické podhůří |
| Podřazené jednotky | Wysoczyzna Rościsławska, Równina Oleśnicka, Równina Opolska, Pradolina Wrocławska, Równina Wrocławska, Dolina Nysy Kłodzkiej, Równina Niemodlińska, Kotlina Raciborska, Opavská pahorkatina (Płaskowyż Głubczycki) |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Polsko Česko |
| Povodí | Odra |
| Souřadnice | 50°44′12″ s. š., 17°37′19″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejdůležitějšími řekami oblasti jsou Odra a její přítoky Mała Panew, Nysa Kłodzka, Ślęza, Bystrzyca, Kačava (Kaczawa) a Bóbr.
Slezská nížina se dělí na 9 celků (v polské terminologii mezoregionů):
- Wysoczyzna Rościsławska (318.51)
- Równina Oleśnicka (318.56)
- Równina Opolska (318.57)
- Pradolina Wrocławska (318.52)
- Równina Wrocławska (318.53)
- Dolina Nysy Kłodzkiej (318.54)
- Równina Niemodlińska (318.55)
- Kotlina Raciborska (Ratibořská kotlina, 318.59)
- Płaskowyż Głubczycki (Opavská pahorkatina, 318.58)
Nejvyšší bod Středoevropské nížiny
Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál. Nejvyšší horou Opavské pahorkatiny je Plechowa Góra s nadmořskou výškou 328 m (v Česku Almín kopec nacházející se v katastru obce Hněvošice v okrese Opava, 315 m n. m.).[1]
Největší města
| Znak | Město | Počet
obyvatel | |
|---|---|---|---|
| 1. |  |
Vratislav | 640 648 |
| 2. |  |
Opolí | 128 137 |
| 3. |  |
Kandřín-Kozlí | 61 062 |
| 4. |  |
Opava | 56 450 |
| 5. |  |
Ratiboř | 54 882 |
| 6. |  |
Nisa | 44 044 |
| 7. |  |
Olešnice | 37 242 |
| 8. |  |
Břeh | 35 930 |
| 9. |  |
Olava | 32 927 |
| 10. |  |
Lubliniec | 23 818 |
| 11. |  |
Kluczbork | 23 661 |
| 12. |  |
Prudník | 21 170 |
| 13. |  |
Pyskowice | 18 456 |
| 14. |  |
Namyslov | 16 490 |
| 15. |  |
Krapkowice | 16 381 |
| 16. |  |
Jelcz-Laskowice | 15 792 |
Reference
- Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
Literatura
- DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- Jerzy Kondracki: Geografia regionalna Polski. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 2002. ISBN 83-01-13897-1
- KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. 350 s. ISBN 80-200-0684-2.