Nikolaj Ivanovič Bobrikov
Nikolaj Ivanovič Bobrikov (rusky Николай Иванович Бобриков; 15. lednajul./ 27. ledna 1839greg. – 4. červnajul./ 17. června 1904greg.) byl ruský generál, generální guvernér Finského velkoknížectví v letech 1898 - 1904 a exponent oficiálních snah o rusifikaci Finska a jeho integraci do Ruské říše. V roce 1904 byl v Helsinkách zavražděn finským aktivistou Eugenem Schaumanem.
| Nikolaj Ivanovič Bobrikov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15.jul. / 27. ledna 1839greg. Strelna |
| Úmrtí | 4.jul. / 17. června 1904greg. (ve věku 65 let) Helsinky |
| Místo pohřbení | Přímořský monastýr sv. Sergije |
| Alma mater | Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace |
| Povolání | politik, důstojník a diplomat |
| Ocenění | rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského Řád sv. Vladimíra 3. třídy Řád sv. Vladimíra 2. třídy Řád červené orlice 1. třídy Řád sv. Vladimíra 1. třídy … více na Wikidatech |
| Děti | Nikolay Bobrikov |
| Rod | Bobrikov family |
| Funkce | Governor-General of Finland člen Státní rady Ruského impéria |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra
Nikolaj Ivanovič Bobrikov pocházel ze středostavovské rodiny. Jeho otec byl lékařem. Nastoupil do služeb ruských carů jako profesionální důstojník v roce 1858. Sloužil v Kazani a následně v Novgorodě. V roce 1869 dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1870 byl povolán ke službě v Petrohradě a v roce 1878 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Ruský car Mikuláš II. Alexandrovič ho v roce 1898 jmenoval generálním guvernérem Finska.
Generální guvernér Finska
Bobrikov byl loajálním stoupencem imperiální politiky Ruska a zastáncem myšlenky rusifikace, což byl jedním z důvodů proč byl do funkce jmenován. Už vlády Alexandra III. a následně i Mikuláše II. se začaly více zaměřovat na otázku finské autonomie (finská otázka) a prosazovat postupné zrušení finských specifik v rámci Ruska. N. I. Bobrikov připravil pro Finsko desetibodový program, který by pro Finsko znamenal ztrátu autonomie.
Bobrikovovův desetibodový program pro Finsko (1898)
Krátce po svém jmenování finským generálním guvernérem Bobrikov navrhl deset bodů svého „vládního“ programu pro Finsko. V tomto programu Bobrikov navrhoval:
- začlenění finské armády do ruské a následnou reformu finských kadetních škol podle ruského vzoru,
- zrušení funkce státního sekretáře (nebo omezení jeho funkcí) a přesun jeho pravomocí na generálního guvernéra,
- kodifikaci finských zákonů v souladu s ruskými zájmy,
- zavedení ruského jazyka do jednání Senátu, administrativy a škol,
- povolení ruských občanů sloužit ve finské vládní administrativě,
- posílení kontroly univerzit a kontrola finských učebních textů,
- zrušení finských cel a finanční administrativy,
- založení ruských novin v ruském nebo/a místním jazyce,
- zrušení existujícího ceremoniálů otevření finského sněmu,
- obnovení pravomocí generálního guvernéra podle zákonů z roku 1812.
Prosazení tohoto programu by vedlo ke ztrátě autonomního postavení Finského velkoknížectví a jeho postupnou rusifikaci v oblasti administrativy a vzdělávání.
Bobrikovova reálná politika
Prosazení tohoto programu se setkalo s otevřenou i skrytou opozicí mezi finských obyvatelstvem a politickou reprezentací země. Únorový manifest (1899) cara Mikuláše II., který měl zahájit prosazování Bobrikovovy politiky v rámci unifikace finské armády do ruské, vyvolal ve Finsku petiční hnutí. Přes půl miliónu Finů podepsalo petici proti zrušení nezávislého postavení finské armády. O dva roky později v roce 1901 byla nezávislost finské armády a autonomní vojenské služby zrušena, což znamenalo, že finští vojáci mohli být posláni sloužit kamkoliv v Rusku a stali se vojáky ruské carské armády. V tomto bodě měl Bobrikov podporu ruského ministra obrany A. N. Kuropatkina a státního sekretáře Finska Vjačeslava von Pleve. V roce 1903 se Bobrikov zaměřil na otázky vzdělávání a nechal zřídit komisi pro revizi všech učebních materiálů užívaných ve finských základních a středních školách. Komise navrhla zrušení předmětů finských dějin a zavedení ruských dějin a ruského zeměpisu. Do škol měla být také postupně zavedena povinná ruština (tam kde nebyla) a nebo zvýšena hodinová dotace výuky ruského jazyka. Provedení těchto návrhů vražda Bobrikovova (1904) zabránila. Díky revoluci v roce 1905 byla rusifikace Finska zastavena, ale vláda se k ní vrátila těsně před a během 1. světové války. Za následovníka Bobrikovovy linie byl v této souvislosti považován generální guvernér Franz Albert Seyn (guvernérem 1909-1917).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolai Ivanovich Bobrikov na anglické Wikipedii.
Literatura
POLVINEN Tuomo. Imperial Borderland. Bobrikov and the Attempted Russification of Finland, 1898-1904. C. Hurst & Co. Publishers 1995. ISBN 1-85065-229-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Ivanovič Bobrikov na Wikimedia Commons
