Vjačeslav von Pleve

Vjačeslav von Pleve - obraz od Ilji Repina

Vjačeslav von Pleve se narodil jako jediný syn Konstantina von Pleveho. V roce 1851 se Pleveho rodina přestěhovala z Meščovska do Varšavy, kde jeho otec přijal práci instruktora na gymnáziu.

Po dostudování na Lomonosově univerzitě se stal právníkem a v roce 1867 začal sloužit v různých pozicích v ministerstvu spravedlnosti. Sloužil jako člen prokuratury ve Vladimirském federálním soudu a jako prokurátor ve Vologdě. V roce 1876 se Pleve stal členem prokuratury Varšavské justice, a v roce 1879 se stal členem Petrohradské justice.

V roce 1881 vyšetřoval atentát na Alexandra II. a poté se stal ředitelem carské policie Ochranky. Pleve si získal u cara důvěru díky jeho ráznému zásahu proti revolucionářské organizaci Svoboda lidu.

V roce 1885 se Pleve stal asistentem ministra vnitra. Jako asistent během mandátů Dmitrije Tolstého a Ivana Durnova ukázal Pleve administrativní talent. Roku 1899 se Pleve stal státním ministrem-tajemníkem pro Finsko. V tomto mandátu zůstal až do smrti. V roce 1901 začal podporovat potlačování finské separátní armády.

V roce 1902 byl zavražděn ministr vnitra Dmitrij Sipjagin, načež Pleve se stal jeho nástupcem.

Roku 1903 se Pleve setkal v Petrohradu s Theodorem Herzlem. Oba diskutovali o situaci Židů v Rusku, a žádali představitele Osmanské říše, aby vyhradili místo pro židovské osídlení Palestiny.

Pleve odjel ráno 28. července 1904 ve svém kočáře ze sídla Ochranky k Petrohradskému nádraží. V polovině cesty jel Pleveho kočár přes most nad řekou Fontankou. Na mostě stáli členové strany Eserů Jegor Sozonov a Ivan Kaljajev. Jakmile se kočár přiblížil, Sozonov vyskočil z části mostu určené pro chodce a hodil do Pleveho kočáru bombu. Pleve byl těžce zraněn, ještě tentýž den zranění podlehl.

Oba atentátníci z místa činu uprchli. Zatímco Sozonov byl dopaden a odsouzen k doživotnímu trestu, Kaljajev dokázal uprchnout a o rok později zabít carova strýce, velkovévodu Sergeje Alexandroviče.