Vjačeslav von Pleve

Vjačeslav Konstantinovič von Pleve (rusky Вячеслав Константинович фон Плеве, 20. dubna 184628. července 1904) byl ruský ředitel carské policie Ochranky a pozdější ministr vnitra německého původu. Roku 1904 ho zabil revolucionář Jegor Sozonov.

Vjačeslav von Pleve
Ministr vnitra Ruského impéria
Ve funkci:
17. duben 1902  28. červenec 1904
PanovníkMikuláš II.
PředchůdceDmitrij Sipjagin
NástupcePjotr Svjatopolk-Mirskij
Státní ministr-sekretář pro Finsko
Ve funkci:
1899  28. červenec 1904
PanovníkMikuláš II.
PředchůdceVictor Napoleon Procopé
NástupceEdvard Oeström
Stranická příslušnost
ČlenstvíRuské shromáždění

Narození20. duben 1846
Meščovsk, Ruské impérium
Úmrtí28. červenec 1904
Petrohrad, Ruské impérium
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
DětiNikolaj Vjačeslavovič Pleve
Alma materPrávnická fakulta Lomonosovovy univerzity
Profesepolitik
OceněníŘád sv. Anny 1. třídy
Řád sv. Vladimíra 2. třídy
Řád sv. Stanislava 1. třídy
Řád bílého orla
Řád sv. Alexandra Něvského
CommonsVyacheslav Konstantinovich von Plehve
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Mládí

Vjačeslav von Pleve - obraz od Ilji Repina

Vjačeslav von Pleve se narodil jako jediný syn Konstantina von Pleveho. V roce 1851 se Pleveho rodina přestěhovala z Meščovska do Varšavy, kde jeho otec přijal práci instruktora na gymnáziu.

Po dostudování na Lomonosově univerzitě se stal právníkem a v roce 1867 začal sloužit v různých pozicích v ministerstvu spravedlnosti. Sloužil jako člen prokuratury ve Vladimirském federálním soudu a jako prokurátor ve Vologdě. V roce 1876 se Pleve stal členem prokuratury Varšavské justice, a v roce 1879 se stal členem Petrohradské justice.

Politik

V roce 1881 vyšetřoval atentát na Alexandra II. a poté se stal ředitelem carské policie Ochranky. Pleve si získal u cara důvěru díky jeho ráznému zásahu proti revolucionářské organizaci Svoboda lidu.

V roce 1885 se Pleve stal asistentem ministra vnitra. Jako asistent během mandátů Dmitrije Tolstého a Ivana Durnova ukázal Pleve administrativní talent. Roku 1899 se Pleve stal státním ministrem-tajemníkem pro Finsko. V tomto mandátu zůstal až do smrti. V roce 1901 začal podporovat potlačování finské separátní armády.

V roce 1902 byl zavražděn ministr vnitra Dmitrij Sipjagin, načež Pleve se stal jeho nástupcem.

Roku 1903 se Pleve setkal v Petrohradu s Theodorem Herzlem. Oba diskutovali o situaci Židů v Rusku, a žádali představitele Osmanské říše, aby vyhradili místo pro židovské osídlení Palestiny.

Smrt

Pleve odjel ráno 28. července 1904 ve svém kočáře ze sídla Ochranky k Petrohradskému nádraží. V polovině cesty jel Pleveho kočár přes most nad řekou Fontankou. Na mostě stáli členové strany Eserů Jegor Sozonov a Ivan Kaljajev. Jakmile se kočár přiblížil, Sozonov vyskočil z části mostu určené pro chodce a hodil do Pleveho kočáru bombu. Pleve byl těžce zraněn, ještě tentýž den zranění podlehl.

Oba atentátníci z místa činu uprchli. Zatímco Sozonov byl dopaden a odsouzen k doživotnímu trestu, Kaljajev dokázal uprchnout a o rok později zabít carova strýce, velkovévodu Sergeje Alexandroviče.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyacheslav von Plehve na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.