Vjačeslav von Pleve
Vjačeslav Konstantinovič von Pleve (rusky Вячеслав Константинович фон Плеве, 20. dubna 1846 – 28. července 1904) byl ruský ředitel carské policie Ochranky a pozdější ministr vnitra německého původu. Roku 1904 ho zabil revolucionář Jegor Sozonov.
Vjačeslav von Pleve | |
---|---|
Ministr vnitra Ruského impéria | |
Ve funkci: 17. duben 1902 – 28. červenec 1904 | |
Panovník | Mikuláš II. |
Předchůdce | Dmitrij Sipjagin |
Nástupce | Pjotr Svjatopolk-Mirskij |
Státní ministr-sekretář pro Finsko | |
Ve funkci: 1899 – 28. červenec 1904 | |
Panovník | Mikuláš II. |
Předchůdce | Victor Napoleon Procopé |
Nástupce | Edvard Oeström |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ruské shromáždění |
Narození | 20. duben 1846 Meščovsk, Ruské impérium |
Úmrtí | 28. červenec 1904 Petrohrad, Ruské impérium |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Děti | Nikolaj Vjačeslavovič Pleve |
Alma mater | Právnická fakulta Lomonosovovy univerzity |
Profese | politik |
Ocenění | Řád sv. Anny 1. třídy Řád sv. Vladimíra 2. třídy Řád sv. Stanislava 1. třídy Řád bílého orla Řád sv. Alexandra Něvského |
Commons | Vyacheslav Konstantinovich von Plehve |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Mládí
Vjačeslav von Pleve se narodil jako jediný syn Konstantina von Pleveho. V roce 1851 se Pleveho rodina přestěhovala z Meščovska do Varšavy, kde jeho otec přijal práci instruktora na gymnáziu.
Po dostudování na Lomonosově univerzitě se stal právníkem a v roce 1867 začal sloužit v různých pozicích v ministerstvu spravedlnosti. Sloužil jako člen prokuratury ve Vladimirském federálním soudu a jako prokurátor ve Vologdě. V roce 1876 se Pleve stal členem prokuratury Varšavské justice, a v roce 1879 se stal členem Petrohradské justice.
Politik
V roce 1881 vyšetřoval atentát na Alexandra II. a poté se stal ředitelem carské policie Ochranky. Pleve si získal u cara důvěru díky jeho ráznému zásahu proti revolucionářské organizaci Svoboda lidu.
V roce 1885 se Pleve stal asistentem ministra vnitra. Jako asistent během mandátů Dmitrije Tolstého a Ivana Durnova ukázal Pleve administrativní talent. Roku 1899 se Pleve stal státním ministrem-tajemníkem pro Finsko. V tomto mandátu zůstal až do smrti. V roce 1901 začal podporovat potlačování finské separátní armády.
V roce 1902 byl zavražděn ministr vnitra Dmitrij Sipjagin, načež Pleve se stal jeho nástupcem.
Roku 1903 se Pleve setkal v Petrohradu s Theodorem Herzlem. Oba diskutovali o situaci Židů v Rusku, a žádali představitele Osmanské říše, aby vyhradili místo pro židovské osídlení Palestiny.
Smrt
Pleve odjel ráno 28. července 1904 ve svém kočáře ze sídla Ochranky k Petrohradskému nádraží. V polovině cesty jel Pleveho kočár přes most nad řekou Fontankou. Na mostě stáli členové strany Eserů Jegor Sozonov a Ivan Kaljajev. Jakmile se kočár přiblížil, Sozonov vyskočil z části mostu určené pro chodce a hodil do Pleveho kočáru bombu. Pleve byl těžce zraněn, ještě tentýž den zranění podlehl.
Oba atentátníci z místa činu uprchli. Zatímco Sozonov byl dopaden a odsouzen k doživotnímu trestu, Kaljajev dokázal uprchnout a o rok později zabít carova strýce, velkovévodu Sergeje Alexandroviče.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyacheslav von Plehve na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vjačeslav von Pleve na Wikimedia Commons