Nigerská sociálně demokratická strana

Nigerská sociálně demokratická strana byla založena dne 18. května 1992 během období demokratických změn, které nastaly po éře vojenského režimu Seyniho Kountchého.[1] Prvním předsedou strany byl Mallam Adji Waziri, kterého ve funkci vystřídal Gagara Gréma a poté Omar Kazelma Taya.[2] V parlamentních volbách v roce 1993 získala PSDN 1,49 % hlasů. To ji zajistilo jedno křeslo v Národním shromáždění. Po volbách PSDN vstoupila do koalice s Demokratickou a sociální konvencí (CDS) a Nigerskou stranou pro demokracii a socialismus (PNDS). Tato koalice utvořila v Národním shromáždění většinu a Národní hnutí pro rozvoj společnosti (MNSD) skončilo v opozici. Ve stejném roce v prezidentských volbách kandidoval za PSDN Omar Katzelma Taya. Ten získal 1,8 % hlasů a z osmi kandidátů skončil sedmý.[3]

V předčasných parlamentních volbách v roce 1995 získala strana dva mandáty. PSDN patřila k politickým stranám, které podporovali prezidenta Mahamenho Ousmaneho, který byl v roce 1996 svržen vojenským pučem. V roce 1996 parlamentní volby následované krátce po státním převratu, tato strana bojkotovala.[3]

V roce 1999 nenominovala PSDN do prezidentských voleb žádného kandidáta a během parlamentních voleb získala pouze 0,17 % hlasů a nezískala tak žádné křeslo v Národním shromáždění. V roce 2001 převzal vedení strany Issaka Labo.[2] Ve všeobecných volbách v roce 2004 získala 1,31 % hlasů, které ji zajistily jedno křeslo v Národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 2009 sice PSDN získala 2,31 % hlasů, ale ty nestačily na obhájení křesla v Národním shromáždění, které strana získala během předchozích voleb. Během všeobecných voleb v roce 2011 získala PSDN 0,16 % hlasů a nezískala žádný mandát.[3] V rámci prezidentských voleb podpořila PSDN kandidáta MNSD Seiniho Oumaroua, kterého však porazil kandidát PNDS Mahamadou Issoufou.[4] Po jeho vítězství mu PSDN spolu s dalšími stranami vyjádřila podporu.

Ve všeobecných volbách v roce 2016 vytvořila PSDN společnou kandidátku s Nigerským hnutím pro demokratickou obnovu (MNRD). Aliance získala ve volbách šest křesel.[5] V parlamentních volbách v roce 2020 obě strany ztratily své zastoupení v Národním shromáždění.[6]