Nigerská strana pro demokracii a socialismus

Nigerská strana pro demokracii a socialismus (francouzsky Parti Nigerien pour la Democratie et le Socialisme, PNDS) je politická strana v Nigeru. Je to široce levicová strana, která je součástí socialistické internacionály.[1] Od vítězství ve všeobecných volbách v roce 2011 je nejsilnější stranou v zemi. Předsedou strany je Mohamed Bazoum a generálním tajemníkem je Foumakoye Gado.

Nigerská strana pro demokracii a socialismus
Parti Nigerien pour la Democratie et le Socialisme
ZkratkaPNDS
Datum založení23. prosince 1990
PředsedaMohamed Bazoum
Generální tajemníkFoumakoye Gado
Sídlo613 Avenue de l'OUA, Niamey
Ideologiesociální demokracie, demokratický socialismus
Politická pozicestředolevice
Barvyrůžová
Oficiální webhttps://pnds-tarayya.net/
Zisk mandátů ve volbách
Národní shromáždění
79/171
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Strana byla založena dne 23. prosince 1990. V parlamentních volbách v roce 1993 získala 13 z 83 mandátů v Národním shromáždění.[2] Pět z nich získala v domovském volebním obvodu Mahamadoua Issoufoua v regionu Tahoua. V prezidentských volbách v témže roce byl kandidátem této strany na post prezidenta M. Issoufou, který se ziskem 15,92 % hlasů obsadil třetí místo a do druhého kola voleb nepostoupil.[2] V rámci koalice nazvané Aliance sil změny (AFC) se PNDS ve druhém kole postavila za druhého v pořadí z prvního kola Mahamaneho Ousmaneho z Demokratické a sociální konvence (CDS). Ousmane v druhém kole porazil vítěze prvního kola Mamadoua Tandju z Národního hnutí pro rozvoj společnosti (MNSD). V Národním shromáždění měla PNDS jako součást AFC většinu a Issoufou se stal předsedou vlády.

Dekretem vydaným 21. září 1994 posílil Ousmane svou moc na úkor pravomoci předsedy vlády. Následně Issoufou 28. září 1994 rezignoval z funkce předsedy vlády. PNDS nenavrhla nového kandidáta na premiérský post a vystoupila z AFC. Tím AFC ztratila parlamentní většinu. PNDS poté navázala spojenectví s opoziční MNSD navzdory historickému nepřátelství vůči této straně. Dva z předních členů strany, Adji Kirgam a Mayou Ibrahim, kteří s novým spojenectvím nesouhlasili, byli ze strany vyloučeni.

Ztráta parlamentní většiny AFC vedla k předčasným volbám, které se konaly v lednu 1995. V nich PNDS získala 12 křesel v Národním shromáždění a spolu s MNSD a dvěma menšími stranami získala parlamentní většinu. Předsedou vlády se stal Hama Amadou z MNSD, zatímco Issoufou se stal předsedou Národního shromáždění. Vzrůstající rivalita mezi prezidentem a novou vládou vedla v lednu 1996 k vojenskému převratu vedeném Ibrahimem Bare Maïnassarou.

V červenci 1996 se konaly prezidentské volby, které již v prvním kole vyhrál Maïnassara. Ve volbách za PNDS kandidoval opět Issoufou, který skončil se ziskem 7,60 % hlasů na čtvrtém místě.[2] Spolu s dalšími opozičními stranami sdruženými do Fronty pro obnovení a obranu demokracie, PNDS bojkotovala parlamentní volby konané v listopadu 1996.[3]

Další státní převrat v dubnu 1999 vedl k všeobecným volbám konaným koncem roku. V prezidentských volbách v roce 1999 zvítězil kandidát MNSD Mamadou Tandja. Za PNDS ve volbách opět kandidoval Issoufou, který skončil po prvním kole voleb na druhém místě se ziskem 22,79 % hlasů. Ve druhém kole získal 40,11 % hlasů. V parlamentních volbách získala PNDS 16 z 83 mandátů a stala se největší opoziční stranou.[2][4]

Ve všeobecných volbách v roce 2004 kandidoval na post prezidenta opět Issoufou. V prvním kole skončil se ziskem 24,6 % hlasů druhý. Ve druhém kole jej opět porazil Tandja. V parlamentních volbách získala PNDS 13,4 % hlasů, které ji zajistily 17 ze 113 křesel v Národním shromáždění.[2]

V roce 2009 strana opět bojkotovala parlamentní volby.[2] Ve všeobecných volbách, které se konaly v roce 2011 opět kandidoval Issoufou do prezidentského úřadu. Tentokrát se mu v druhém kole podařilo porazit svého soka Seyniho Oumaroua z MNSD. PNDS se ve stejných volbách stala nejsilnější parlamentní stranou, když získala 34 ze 113 křesel. Ve všeobecných volbách v roce 2016 Issoufou obhájil svou funkci prezidenta. I PNDS zůstala nejsilnější politickou stranou v Nigeru, když v Národním shromáždění obsadila 75 ze 171 křesel.

Volební výsledky

Prezidentské volby

Rok voleb Stranický kandidát První kolo Druhé kolo Výsledek
Hlasy % Hlasy %
1993 Mahamadou Issoufou 205 707 15,92 % - - nezvolen
1996 183 826 7,60 % - - nezvolen
1999 435 041 22,79 % 710 923 40,11 % nezvolen
2004 599 792 24,60 % 794 357 34,47 % nezvolen
2011 1 192 945 36,16 % 1 797 382 58,04 % zvolen
2016 2 252 016 48,43 % 4 105 499 92,49 % zvolen
2020–21 Mohamed Bazoum 1 879 629 39,30 % 2 490 049 55,67 % zvolen

Parlamentní volby

Rok voleb Předseda strany Hlasy % Získaná křesla +/-
1993 Mahamadou Issoufou 183 150 14,62 %
13/83
13
1995 203 629 14,08 %
12/83
1
1996 bojkot
0/83
12
1999 378 634 21,47 %
16/83
16
2004 314 810 13,76 %
17/113
1
2009 bojkot
0/83
17
2011 1 066 011 33 %
34/113
34
2016 1 702 372 35,73 %
75/171
41
2020–21 Mohamed Bazoum 1 745 266 37,04 %
79/166
4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nigerien Party for Democracy and Socialism na anglické Wikipedii.

  1. Members. Socialist International [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Elections in Niger. africanelections.tripod.com [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
  3. legislativesniger1. web.archive.org [online]. 2007-09-27 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
  4. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2005-10-18 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.