Demokratická a sociální konvence

Politická strana byla založena v lednu 1991. V únoru 1993 během parlamentních voleb získala 22 z 83 křesel v Národním shromáždění. Ve volbách obsadila druhé místo za vítězným Národním hnutím pro rozvoj společnosti (MNSD). V prezidentských volbách ve stejném roce zvítězil kandidát této strany, Mahamane Ousmane, který ve druhém kole porazil kandidáta vládnoucí strany, Mamadoua Tandju. V roce 1995 vyhlásil prezident předčasné parlamentní volby, v nichž strana opět skončila na druhém místě a získala 24 mandátů.[1] Dne 27. ledna 1996 se vojenským pučem moci chopil Ibrahim Baré Maïnassara.[2][3] V prezidentských volbách konaných v červenci 1996 Ousmane opět kandidoval za Demokratickou a sociální konvenci, ale ve volbách skončil na druhém místě. Ibrahim Baré Maïnassara se stal prezidentem již po prvním kole voleb, kdy získal více než padesát procent hlasů.[1] Později v témže roce tato strana bojkotovala parlamentní volby.

Od roku 1999 byla CDS spojencem Národního hnutí pro rozvoj společnosti, podílela se tak na parlamentní většině a byla součástí vlády. Ve všeobecných volbách konaných v roce 1999 kandidoval Ousmane opět na funkci prezidenta. Ve stejných volbách strana obsadila 17 křesel v Národním shromáždění. Předsedou parlamentu byl následně zvolen Ousmane. Ve všeobecných volbách v roce 2004 kandidoval Ousmane již počtvrté do prezidentského úřadu. V těchto volbách získal 17,4 % hlasů. Obsadil tak třetí místo a do druhého kola voleb nepostoupil. Ve stejných volbách získala strana 17,38 % hlasů, které jí zajistily v parlamentu 22 ze 113 křesel.[1] Po volbách obnovila MNSD a CDS koaliční vládu, která měla v Národním shromáždění většinu. Ousmane se opět stal předsedou Národního shromáždění.[4][5] Dne 1. září 2007 se konal šestý stranický sjezd CDS.

Dne 25. června 2009 poté, co prezident Mamadou Tandja rozpustil Národní shromáždění, které nesouhlasilo s vyhlášením ústavního referenda, vystoupila CDS z vládní koalice. Ve svém prohlášení CDS požadovala, aby se prezident s konečnou platností podrobil rozhodnutí soudu, který konání referenda zamítl.[6] Strana také oznámila vytvoření vlastní opoziční koalice s přibližně pěti menšími stranami. Koalice vystupovala pod názvem Hnutí za obranu demokracie (MDD). Skupina byla přímou konkurencí větší koalici Frontě pro obranu a demokracii (FDD). Hnutí za obranu demokracie uspořádalo proti plánovanému referendu dva protestní pochody v Niamey.[7]

V říjnu 2009 proběhly v Nigeru parlamentní volby, které CDS bojkotovala. Tadja byl sesazen vojenským pučem dne 18. února 2010. V roce 2011 se konaly všeobecné volby. V těchto volbách byl prezidentským kandidátem CDS opět Ousmane. Získal 8 % hlasů a jeho strana získala pouze 3 křesla v Národním shromáždění. Ve všeobecných volbách v roce 2016 byl kandidátem této strany na prezidenta Abdou Labo, který získal pouze 2 % hlasů. V Národním shromáždění strana obhájila tři mandáty.[1]

Ve volbách konaných v roce 2020 strana získala 1,08 % hlasů a nezískala žádné křeslo v Národním shromáždění.