Mahamane Ousmane

V prezidentských volbách v roce 1993 kandidoval Ousmane za stranu Demokratická a sociální konvence. První kolo prezidentských voleb se konalo 27. února 1993 a Ousmane se ziskem 26,55 % hlasů obsadil druhé místo za vedoucím kandidátem Národního hnutí pro rozvoj společnosti Mamadou Tandjou. Ovšem s podporou voličů dalších koaličních stran druhé kolo voleb konaných 27. března Ousmane se ziskem 54,42 % hlasů vyhrál.[4][5]

V září roku 1994 vydal Ousmane dekret, kterým byly omezeny pravomoci předsedy vlády. Brzy po jeho vydání z funkce předsedy vlády rezignoval Mahamadou Issoufou a vystoupil se svou Nigerskou stranou pro demokracii a socialismus z vládní koalice Aliance sil změny. Vládní koalice tak ztratila parlamentní většinu. Přesto Ousmane jmenoval svého spojence Souleye Abdoulaye novým předsedou vlády. Parlament však brzy vyslovil jeho vládě nedůvěru. V důsledku toho byly na leden 1995 vypsány předčasné parlamentní volby. V nich zvítězila opozice složená z Národního hnutí pro rozvoj společnosti a Nigerské strany pro demokracii a socialismus. Novým předsedou vlády se stal Hama Amadou.[5]

Rivalita mezi prezidentem a předsedou vlády vyústila v zablokování vlády. Ousmane se od dubna 1995 odmítal účastnit zasedání Rady ministrů, ačkoliv to byla jeho ústavní povinnost. V červenci 1995 Amadou učinil personální změny na vedoucích pozicích státních společností a Ousmane se pokusil tento jeho krok zvrátit. Ve stejné době se Amadou pokusil převzít prezidentskou úlohu v Radě ministrů. Napětí dále eskalovalo a Ousmane dal veřejně najevo svůj úmysl rozpustit parlament a po uplynutí jednoho roku vyhlásit nové volby (ústava mu neumožňovala dřívější vyhlášení voleb).[5]

Dne 27. ledna 1996 se moci chopil vojenským pučem generál Ibrahim Baré Maïnassara.[6] Jako důvod k převratu uvedl politickou situaci v zemi.[5] Ousmane byl zatčen a po dobu pěti dní držen ve vojenských kasárnách. Poté byl, podobně jako Amadou a Issoufou, umístěn do 24. dubna do domácího vězení.[7]

Během prezidentských voleb konaných 7. až 8. července 1996 získal Ousmane 19,75 % hlasů. Volby v té době vyhrál již v prvním kole se ziskem 52,22 % hlasů Ibrahim Baré Maïnassara.[4] Následující den po volbách byl Ousmane opět poslán do domácího vězení a propuštěn byl po dvou týdnech.[7] Po prodemokratických demonstracích 11. ledna 1997 byl Ousmane spolu s Tandjou a Issoufouem opět uvězněn a propuštěn byl 23. ledna.

V prezidentských volbách konaných v roce 1999 obsadil Ousmane v prvním kole se ziskem 22,51 % hlasů třetí místo a do druhého kola voleb nepostoupil.[4] Během parlamentních voleb konaných v listopadu 1999 zvítězila koalice Národního hnutí pro rozvoj společnosti a Demokratické a sociální konvence.[4][8] Ousmane byl zvolen do národního shromáždění za volební obvod Zinder[9] a 29. prosince 1999 byl zvolen předsedou Národního shromáždění.[1]

Na pátém mimořádném kongresu strany 18. září 2004 byl Ousmane opět vybrán za stranického kandidáta do prezidentských voleb konaných v listopadu 2004. V nich získal 17,4 % hlasů.[4] Po parlamentních volbách konaných v prosinci 2004 obhájil pozici předsedy Národního shromáždění.[3]

Poté, co se Tandja snažil vyhlásit ústavní referendum, které by mu umožnilo pokračovat ve funkci prezidenta, opustila Demokratická a sociální konvence v červnu 2009 vládní koalici. Ousmane prohlásil, že jeho strana chce respektovat ústavu a že Tandja musí respektovat rozhodnutí ústavního soudu, který konání referenda zamítl. S prohlubujícím se nepřátelstvím mezi bývalými koaličními partnery, vydaly úřady na podzim 2009 na Ousmaneho zatykač. Zatykač byl ve stejné době vydán i na Amadoua a Issoufoua. Po jednáních s Evropskou unií předseda vlády Ali Badjo Gamatié oznámil, že platnost zatykačů byla pozastavena, aby byl usnadněn dialog s opozicí. Ousmane tento krok uvítal jako vstřícný, ale požadoval propuštění osob, které byly podle jeho mínění politickými vězni. O dva týdny později však byly zatykače obnoveny, čímž se zmenšila naděje na další dialog znepřátelených stran. Ousmane i další vůdci opozice byli nigerskou vládou varování, že pokud se vrátí do Nigeru budou zatčeni.[10] Tadja byl sesazen vojenským pučem dne 18. února 2010. Státní převrat umožnil Ousmanemu návrat do Nigeru, do kterého se vrátil 24. března 2010.