Netovice
Netovice jsou nevelká vesnice, tvořící jednu z deseti částí města Slaný v okrese Kladno. Od Slaného jsou Netovice vzdáleny asi 2¼ km jižním směrem. V roce 2011 zde trvale žilo 39 obyvatel.[2]
| Netovice | |
|---|---|
 Netovice od jihovýchodu | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Slaný |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′41″ s. š., 14°5′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 39 (2011)[1] |
| Katastrální území | Netovice (2,2 km²) |
| Nadmořská výška | 299 m n. m. |
| PSČ | 274 01 |
| Počet domů | 20 (2011)[1] |
  Netovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 149527 |
| Kód k. ú. | 749524 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Netovice se rozkládají v mělkém údolí, které se od Těhule sklání východním směrem, ke Knovízi. Od města Slaného na severní straně je odděluje ploché návrší Na Rovinách, na němž se nachází letiště Slaný. Z jižní strany Netovice míjí dálnice D7, toho času (2010) provozovaná pouze v polovičním profilu. Vesnicí prochází jediná silnice, která ji spojuje se Slaným na severu a s mimoúrovňovou křižovatkou Slaný-jih na východě (tzn. obcemi Knovíz a Jemníky). V Netovicích z ohbí zmíněné průjezdní silnice odbočuje ještě zpevněná komunikace západním směrem do Hrdlíva, tato je však pro běžný provoz uzavřena.
Název
Dnes užívaný název vesnice je vlastně zkráceninou někdejšího tvaru Nedětovice, užívaného až do 17. století (1227 Nedetovicih, 1623 Nedietowicze, 1845 německy Nettowitz, česky Netovice). Název pravděpodobně pochází od osobního jména Děta, domácké podoby jména Dětřich.[3]
Historie
Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají osídlení netovického katastru už v době předhistorické.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227.[4] V předhusitském období byly netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku břevnovského kláštera a kolem roku 1227 polovina v držení kláštera svatojiřského. Snad někdy za husitských válek vesnice přešla do majetku královského města Slaného (písemně doloženo od časů krále Jiřího). Za účast v prvním stavovském odboji král Ferdinand I. roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas konfiskoval, ale roku 1562 navrátil. Znovu bylo město Slaný postiženo konfiskacemi po bělohorské porážce dalšího stavovského povstání. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi Želenice a Lotouš za necelých šestnáct tisíc kop míšeňských zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic ke svému panství Smečno. V držení hrabat z Martinic (později Clam-Martinic) Netovice setrvaly až do zrušení feudálního zřízení. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou obce Jemníky, v období první republiky samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný.
Galerie
Netovice od jihozápadu
Příjezd do Netovic od východu
Kaplička na návsi
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 97.
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 216.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 98.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Netovice na Wikimedia Commons
- Historie Netovic na stránkách infocentra Slaný[nedostupný zdroj]
- Netovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
