Knovíz

Obec Knovíz se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, zhruba 8 km severoseverovýchodně od Kladna a 4 km jihovýchodně od Slaného. Žije zde 565[1] obyvatel.

Knovíz
Celkový pohled na Knovíz od jihu, v popředí dálnice D7, na obzoru vzdálené České středohoří
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0203 532487
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSlaný
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°12′46″ s. š., 14°8′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel565 (2022)[1]
Rozloha4,23 km²
Katastrální územíKnovíz
Nadmořská výška228 m n. m.
PSČ274 01
Počet domů218 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKnovíz 15
27401 Slaný 1
[email protected]
StarostaVítězslav Richter
Oficiální web: www.knoviz.cz
Knovíz
Další údaje
Kód obce532487
Kód části obce67181
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Knovízi pochází z roku 1088, kdy vlastnila pozemky ve vsi (in Knouizi villa) vyšehradská kapitula. Název se odvozuje od osobního jména Knovid a znamená tedy „Knovidův“ (majetek, dvůr apod.). Do roku 1531 vlastnil Knovíz Václav Sestřenek. V tomto roce Knovíz převedl na Eufrozínu z Martinic. [3] V roce 1549 ho po ní zdědil Jan Bořita. Ten Knovíz r. 1558 postoupil kapitule Pražské. [4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[5]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[10]

Rok 1932

V obci Knovíz (737 obyvatel, telegrafní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] autodílna, 2 autodopravci, 4 cihelny, 2 obchody s dobytkem, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, konsum Včela, kovář, malíř pokojů, 2 mlýny, 2 obchody s ovocem a zeleninou, pekař, obchod s pleteným zbožím, 3 rolníci, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 2 švadleny, stavební družstvo, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví.

Pamětihodnosti
  • Kostel Všech svatých

Významné osobnosti
  • Pavel Josef Šulc ((27. června 1828 – 12. října 1897), byl český spisovatel a překladatel z němčiny, polštiny a francouzštiny historických románů a povídek a naučné prózy pro děti a mládež
  • Felix Mann (11. prosince 1905 v Knovízi - 17. dubna 1942), byl za protektorátu zaměstnancem "dynamitky" - podniku Explosia Semtín u Pardubic. Zpravodajsko-sabotážní skupině Tři králové
  • Alois Pravoslav Trojan (2. dubna 1815 Knovíz – 9. února 1893), byl český právník a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, předseda mladočeské strany

Zajímavosti

Podle obce je pojmenovaná knovízská kultura, jejíž pozůstatky byly objeveny roku 1892 v lokalitě Na hrudném, severozápadně od Knovíze. Při severovýchodním okraji vsi se v zalesněné stráni přímo nad posledními domy táhne pás pískovcových skalek, v němž vyniká bizarní útvar, skalní dvojvěž nazývaná Husova kazatelna či Husova skála.

V bývalém kině uprostřed vsi má svůj ateliér filmař Jan Švankmajer.

Fotografie
  • Obecní úřad Knovíz
  • Kostel Všech Svatých se hřbitovem při jihozápadním okraji vsi
  • Husova kazatelna
  • Průjezdní silnice a bývalé kino, dnes filmový ateliér

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Telce, s. 218.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zámek Smečno, s. 129.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 582. (česky a německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.