Želenice (okres Kladno)

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[4]
• 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[4]
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[5]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[7]
• 1949 Pražský kraj, okres Slaný[8]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]

V obci Želenice (305 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] cihelna, drůbežárna, 3 hostince, knihař, kovář, krejčí, obchod s ovocem a zeleninou, 3 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, starý materiál, obchod se střižním zbožím, trafika, 2 velkostatky.

Do obce vedou silnice III. třídy.

Území obce protíná železniční trať 121 Hostivice - Středokluky - Podlešín se zastávkou Želenice u Slaného. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1873.

Po trati 121 jezdily v létě 2 páry osobních vlaků o sobotách a nedělích z Prahy do Slaného.

V obci zastavovaly autobusové linky Slaný-Brandýsek-Praha (11 spojů tam i zpět) a Velvary-Kladno (1 spoje tam, 2 spoje zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).

Ke katastru obce patří též nádraží „Želenice u Slaného“ na trati 121 z roku 1872, které je vzdáleno téměř 2 kilometry východně od vsi, a okolní zástavba, která je pojmenovaná jako ulice U nádraží. Fakticky patří tato miniosada spíše k asi kilometr vzdáleným Třebusicím, z Želenic do ní ani nevede přímá cesta. Kdysi bývala u nádraží restaurace U Hofmannů.[11]

Nádražní budova je ve zdevastovaném stavu a České dráhy uvažují o její demolici, pokud se nepodaří ji nikomu prodat, což je pravděpodobné.[11] Nádraží Želenice u Slaného je jedinou stanicí na trati 121, ve které nestaví žádné vlaky: letní cyklovlaky jinak staví ve všech ostatních stanicích a zastávkách. Nádražní budova je obydlena nelegálními obyvateli a celá oblast kolem nádraží se od 90. let 20. století změnila v cikánskou osadu, v níž jsou obydleny zbytky domů i karavany na zahradách, po osadě se povalují hromady odpadků a dílů rozebraných automobilů v rámci neoficiálního vrakoviště. Zárodek osady tvořili Romové, kteří v 80. letech pracovali u Českých drah a legálně obývali některé budovy. Evropský sociální fond odhaduje počet romských obyvatel osady na 51–75, se stoprocentní nezaměstnaností, většinou bez českého občanství a bez povolení k trvalému pobytu. Neexistuje a nepřipravuje se žádná koncepce řešení této lokality.[12] Na černé skládce u osady dochází k častým požárům,[13] rovněž nádražní budova je poškozena někdejším požárem.[12]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Želenice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Želenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Želenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Želenice, obecní stránky