Kopřivnická vozovka

Pamětní deska Ignáce Šustaly v Muzeu Fojtství v Kopřivnici

Původně malou dílničku jen se dvěma dělníky založil Ignác Šustala ve svých 28 letech v roce 1850.[1] Jeho lehké vozy si záhy získaly značnou oblibu, takže mohl zvyšovat výrobu.[2] Roku 1853 vstoupil do podniku jako podílník továrník Adolf Raška a vznikla společnost Ignatz Schustala & Comp,[2] která vyráběla bryčky, převážně takzvanou „Neutitscheinku”, pojmenovanou podle německého názvu nedalekého okresního města Nový Jičín, ale i velké a luxusní cestovní kočáry, později též nákladní a poštovní vozy. Vzrůstající export do Ruska, Haliče, do sousedního Pruska, ale i do zámoří, vedl k založení odbytového skladu v Haliči a filiálek a pobočních závodů v Ratiboři, Wrocławi, Vídni, Praze, Berlíně, Černovicích a v Kyjevě.

Firma se postupně rozrůstala a začala se orientovat na nové druhy dopravy, zejména na železniční. Po smrti Adolfa Rašky v roce 1877 však přišly finanční potíže. V podniku proto uvítali objednávku vagonů pro nově otevřenou lokální dráhu Studénka–Štramberk. Část výrobní kapacity závodu byla vyčleněna pro stavbu železničních vagonů, došlo i ke zřízení vlastní tovární vlečky. V roce 1882 firma dodala prvních 15 železničních vagonů.

Významnou událostí v dějinách společnosti byl kapitálový vstup vídeňských bankéřů bratrů Guttmanových v roce 1891. Z firmy Ignatz Schustala & Comp se tak stala akciová společnost Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft se základním kapitálem 2 miliony korun. Jejím ředitelem se stal syn zakladatele podniku Adolf. Ředitelem vagónky a prokuristou se stal inženýr Hugo Fischer z Röslerstammu. Ignác Šustala zemřel nedlouho předtím na infarkt.[3] Čtyři roky nato opustil firmu i Adolf Šustala a stejně jako jeho bratři Ignác ml. a Josef prodal svůj akciový podíl.

První vyrobený kus, vystavený v Národním technickém muzeu

V roce 1897 přišel další významný mezník v dějinách společnosti. Tehdy v Kopřivnici vyrobili jeden z prvních osobních automobilů ve střední Evropě, legendární NW Präsident. Duchovním otcem vozu byl Leopold Sviták (1856–1931). O uskutečnění jeho stavby se značnou měrou zasloužil také Ing. Fischer z Röslerstammu, a především liberecký továrník baron Theodor von Liebieg, díky jehož přátelství dodal automobilový konstruktér prvního benzinového automobilu Karl Benz do Kopřivnice jeden z dvouválcových motorů vyrobených roku 1897.[3] Dodával pak i další motory pro první série kopřivnických automobilů. Konstrukce vozu Präsident sice vycházela z Benzova automobilu, v Kopřivnici však přidali několik originálních prvků a vylepšení. Například karoserie vozu typu Phaeton byla odvozena od vlastní bryčky Mylord. Vznikl tak odlišný automobil, než byl původní vůz z mannheimské automobilky. Kromě Leopolda Svitáka se na konstrukci vozu podíleli také inženýři Rumpler a Sage a spolu s nimi i mladý Hans Ledwinka, tvůrce takzvané Koncepce Tatra.

Replika 1. nákladního vozu NW v kopřivnickém muzeu

Následujícího roku, 1898, spatřil světlo světa první nákladní automobil vyrobený ve střední Evropě. Bylo to pouhý rok poté, co v automobilce Daimler Motoren Gesellschaft vyrobili vůbec první nákladní automobil na světě.[4]

Nedlouho před 1. světovou válkou zaměstnávala společnost 5300 dělníků a 350 úředníků.

Po vzniku Československa byl název firmy změněn z Nesselsdorfer Wagenbau na Kopřivnická vozovka, a.s. V roce 1919 se na nákladních automobilech NW TL 2 a NW TL 4 poprvé objevil nápis TATRA. Změněná politická situace v poválečné době se podepsala na zhoršení odbytu železničních vagonů. V roce 1923 byla Kopřivnická vozovka začleněna do koncernu Ringhoffer. V letech 1927–1936 nesla jméno Závody Tatra, a.s., poté byla přejmenována na Ringhoffer-Tatra a.s.

Výraznou osobností firmy byl konstruktér a dlouholetý technický ředitel Hans Ledwinka, který zde byl zaměstnán v letech 1897–1945. Právě on byl tvůrcem dodnes Tatrou využívané koncepce podvozku s centrální rourou a kyvnými nápravami, který se také označuje jako páteřový rám, ovšem ve světě je známější označení Koncepce Tatra (Tatra-concept).

Krátce po 2. světové válce byl podnik znárodněn, jméno Ringhoffer muselo zmizet a závody, jež byly součástí Ringhofferovy a. s., byly převedeny na národní podnik Tatra neboli Tatra národní podnik.

• Tatra
• Škoda Vagonka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft na Wikimedia Commons
• tatraprehled.com Galerie automobilů z Kopřivnice

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft na německé Wikipedii.