Nerestce

Nerestce (dříve Neřestce)[3] jsou obec v jižních Čechách v okrese Písek. První písemná zmínka pochází z roku 1227. Obec se skládá z částí Dolní Nerestce a Horní Nerestce, ve kterých žije celkem 110[1] obyvatel. Na území obce leží i statek Doubravičky.

Nerestce
Horní Nerestce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0314 562157
Pověřená obecMirovice
Obec s rozšířenou působnostíPísek
Okres (LAU 1)Písek (CZ0314)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°30′2″ s. š., 14°3′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel110 (2022)[1]
Rozloha4,68 km²
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ398 06
Počet domů66 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduNerestce 46
39804 Čimelice
[email protected]
StarostaVladimír Macoun
Oficiální web: www.nerestce.cz
Nerestce
Další údaje
Kód obce562157
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Místopisec A. Profous vysvětluje etymologicky název obce z archaického názvu – Neřestce (osada neřestníků). Jiný etymologický výklad odvozuje název obce od staročeského názvu divočáka, kňoura – nerast.

Ves původně patřila benediktinkám z kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Povrchovým archeologickým výzkumem zámeckého areálu Alexandrem Debnarem však byla nalezena kolekce keramických zlomků, která byla datována odborníky do 8.–9. století. Nejstarší písemné zprávy o vsi pocházejí z doby okolo roku 1227 a 1233. K roku 1336 a 1341 je uváděn královský man Ubislav z Nerestců (Ubizlaus de Neresticz), který získal od krále Jana Lucemburského právo rýžovat zlato na říčce Skalici a současně dalších obcí v blízkosti Milína (Stěžov, Radětice, Palivo). Dále k roku 1363 se uvádí Beneš z Nerestce a téhož roku opět Ubislav, 1398 Jan, 1399 Václav a opět Ubislav.

V 15. století zde byl manský dvůr, který patřil služebně ke hradu Zvíkovu a kromě osady jsou zde zaznamenány dva vodní mlýny. Roku 1474 prodal Markvart z Rakovic své manské zboží s poplužním dvorem v Nerestcích Janovi z Vrábí, seděním na Kašperku. Jan z Vrábí je začlenil do svého čimelického panství a s ním přešly Nerestce v roce 1543 v držení rodu Dejmů ze Stříteže. Když se v roce 1597 dělil majetek Aleše Dejma, zdědil Nerestce jeho syn Jan mladší a z osady vytvořil samostatný statek. Jan mladší, nebo Janův bratr Vilém zde potom vybudovali sídelní tvrz „od kamene“. Dvůr v Horních Nerestcích vlastnil kolem roku 1605 Kryštof Gynter z Moren.

Za účast ve stavovském povstání byl Jan mladší Dejm odsouzen k manství a po jeho smrti roku 1629 byl jeho majetek zkonfiskován. Roku 1630 koupila statek Eva Plotová, rozená Dejmová a po její smrti roku 1663 získal Nerestce Vilém Racek Hrobčický z Hrobčic. Roku 1679 došlo k nucenému prodeji zadluženého statku Petru Ignáci Říčanskému z Říčan. Smlouva tehdy uvádí pouze prosté sídlo ve dvoře. Dalším majitelem Nerestců se v roce 1687 stává Jan Antonín Kořenský z Terešova. Následuje Josefa Conensová, rozená Tejřovská z Einsiedlu. V roce 1719 zakoupil statek Karel Gottlieb z Bissingen a připojil jej k Čimelicům, se kterými nadále sdílel společné majitele.

Části obce

Obec Nerestce se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích:

Charakteristika obce

Obec charakterizuje na jedné straně zemědělské zaměření a venkovský klid, na druhé straně strategická poloha v blízkosti významné komunikace – silnice I/4. Většina obyvatel dojíždí za prací mimo obec a kulturní a společenské akce jsou vítanou příležitostí k vzájemnému setkávání.[zdroj?!]

Od roku 2002 je zde pravidelně pořádáno každý srpen pohádkové Strašení pro děti i dospělé.[zdroj?!]

V obci aktivně pracuje Sbor dobrovolných hasičů. V roce 2008 oslavil 95. výročí založení.

Pamětihodnosti

Tvrz a zámek v Dolních Nerestcích

Původní rytířská sídelní jednopatrová tvrz, která bývala ve středověku fortifikační dominantou většiny českých osad, byla vystavěna („od kamene“) kolem roku 1597 nejspíše Janem mladším Dejmem ze Stříteže, nebo jeho bratrem Vilémem, pravděpodobně po posmrtném rozdělení majetku Aleše Dejma, jejich otce. Tento počin lze vyvodit ze skutečnosti, že honosnější stavbu pořídili Dejmové v souvislosti s vytvořením Nerestců jako samostatného statku. Pozdější přechodní majitelé mezi roky 1630–1719 se střídali příliš často (1630, 1663, 1679 – statek je zadlužený, ve smlouvě o nuceném prodeji se uvádí pouze prosté sídlo ve dvoře, 1687) a do tvrze nepochybně příliš neinvestovali. Jiná situace panovala v době vlastnictví tvrze rodem Dejmů.

Tvrz je prakticky zachována ve východním křídle nynějšího zámečku. Východní křídlo – bývalá tvrz, je podsklepeno, podle kroniky Dolních Nerestců se traduje místní pověst, že ze sklepů tvrze vede podzemní chodba směrem k vsi Lety a dále k zámku Orlík nad Vltavou. V jejím přízemí se nacházejí klenuté místnosti.

Pozdější přestavba do podoby zámku není sice přímými prameny doložena, ale dá se předpokládat, že se uskutečnila za uměnímilovných a bohatých Bissingenů po jejich zakoupení statku Nerestce v roce 1719 (čimelickým pánem Karlem Gottliebem z Bissingen). Byli dosti zámožní na financování náročné a radikální přestavby a kromě toho v kapli svaté Anny, nacházející se v západním křídle, se nacházely ještě nedávno umělecké předměty z doby vlastnictví zámku tímto rodem. (Původní řezbářsky zdobený oltář kaple s řezbářskými prvky bissingenovského „dvorního“ sochaře J. K. Hammera.) Kdy přesně došlo k přestavbě či rozšíření tvrze na zámeckou budovu, nelze z písemných pramenů doložit, nezachovaly se ani plány přestavby. Zámek je dvoukřídlá jednopatrová budova. Dochoval se starý název sídla: „Červený zámeček“. Ještě kolem roku 1960 byly prý patrné nástěnné malby znázorňující arkády s figurálními výplněmi. Obě křídla jsou renesančního původu, přistavovaná a upravovaná ve dvou barokních fázích a ve 20. století adaptovaná (1921, 1946). Zámecká křídla se stýkají v ostrém úhlu. Ještě před rokem 1927 stála na styku obou křídel polygonální věž, krytá střešním jehlancem a přepásaná kordonovou římsou. K východnímu křídlu – původní tvrzi, byla v 18. století přistavěna západní část s kaplí svaté Anny. Oba trakty byly poprvé v roce 1921, podruhé po roce 1946 adaptovány na byty. V současné době[kdy?] je zámek v soukromých rukou.

Kamenný most

Přes řeku Skalici se klene kamenný most z roku 1816, který spojuje obě části obce. Dálkové dopravě neslouží, v roce 1963 byl nahrazen obloukovým železobetonovým mostem na hlavní silnici.

Galerie
  • Stavení
  • Stavení č.2
  • Pomník
  • Kamenný most
  • Boží muka
  • Hřiště
  • Obecní úřad
  • Stavení
  • Pohled na část zámku

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Neřestce. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl osmnáctý. S. 208.

Literatura
  • Alexandr Debnar: Záhadný název vrchu Hradec, in: Jihočeské listy, roč. VIII., Listy Prachaticka č. 71, část Jižní Čechy ze čtvrtka 25.3.1999.
  • Alexandr Debnar: Záhada dolů na zlato v Letech dosud nenašla jasné vyřešení, in: Příloha Listů Prachaticka Víkendové listy č. 106, roč. VIII. z pátku 7.5.1999.
  • Alexandr Debnar: K neúplné interpretaci královské listiny dokládající historickou těžbu zlata u Nerestců na Písecku, in: Podbrdsko, sborník SokA v Příbrami a Okresního muzea v Příbrami, roč. VII./2000.
  • Alexandr Debnar: K otázce těžby zlata v okolí Letů, in: Podbrdsko, roč. IX./2002.
  • Alexandr Debnar: Z nových archeologických objevů na Mirovicku: Dolní Nerestce I., in: Mirovicko. Zpravodaj města Mirovice, listopad 2003.
  • Alexandr Debnar: Výzkumy v Českách, Terénní akce č. 229, č. 230, Archeologický ústav, Praha 2003, s.57 - 58.
  • Tomáš Durdík, František Kašička, Bořivoj Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, Písek 1995.
  • JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Nerestce, s. 174–176.
  • Alexandr Debnar: Z nerestských pověstí. O koňské jámě v říčce Skalici, in: Zpravodaj z Nerestec č.14, roč. IV, červenec 2014, s.5.
  • Alexandr Debnar: Z nerestských pověstí. O zlodějích ve Spálenském mlýně, in: Zpravodaj z Nerestec č. 14, roč. IV, červenec 2014, s.5 - 6.
  • Alexandr Debnar: Z nerestských pověstí. O třech dcerách nerestského zemana, in: Zpravodaj z Nerestec č. 14, roč. IV, září 2014, s.9.
  • Alexandr Debnar: Z nerestských pověstí: O zaniklé kapli Havírně u Dolních Nerestců, in: Zpravodaj z Nerestec č. 14, září 2014, s. 9 - 10.
  • Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze království Českého XI. (Prácheňsko), Praha 1897, 74.
  • Sedláček, August: Místopisný slovník historický království Českého, Praha 1908, 642.
  • Soukup, J.: Soupis památek historických a uměleckých (díl XXXIII) v politickém okrese píseckém, Praha 1910, 63.
  • Profous, A.: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II., Praha 1949, 209.
  • Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1968, 57-58.
  • Durdík Tomáš, Kašička František, Nechvátal Bořivoj: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, Písek 1995, heslo Dolní Nerestce, obec Horosedly, str.233 - 235.
  • Alexandr Debnar: Z nových archeologických objevů na Mirovicku: DOLNÍ NERESTCE I., in: Mirovicko. Zpravodaj města Mirovice, listopad 2003, str. 14 - 16.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.