Radětice (okres Příbram)

Vlastní ves Radětice se nachází v délce asi 0,5 km podél silnice III/11812. Historické jádro má v západní části kolem pomníku válečným obětem. Současné jádro s obecní budovou, prodejnou a požární nádrží se nachází zhruba ve středu vsi. Ve východní části vsi je dalším výrazným prostranstvím oblast křižovatky se silnicí III/11813 do Drsníku, ve středu křižovatky stojí ozdobná studna. Na západním okraji vsi stojí kravín a nedaleko jihovýchodně od východního okraje vsi je v prostoru bývalé rudné šachty areál průmyslového výrobního podniku. U východního okraje vsi se nachází vyvýšenina s názvem Babylón (547 m n. m.), nedaleko jihovýchodně od vsi vyvýšenina Sylina (548 m n. m.). Severovýchodně od vsi je další kopec, jehož vedlejší vrchol (526 m n. m.) nese název Na Sylince.

Krajina je zvlněná a členitá, s početnými lesíky a remízky. Tradici zde má myslivecká činnost.

Od Radětic k jihu teče Stržený potok (hranice katastrálního území je před vtokem do Strženého rybníku). Západně od vrchu Babylón teče k jihu k Líšnickému potoku Radětický potok. Celá soustava rybníků kolem Líšnického potoka leží již mimo území obce Radětice. Z východní části katastrálního území Radětice teče k východu k Dalskabátům Sylinský potok. V severní části katastrálního území pramení a protéká Stěžovský potok směrem na východ ke Stěžovu.

Na vrchu Stráž byl nalezen starověký bronzový poklad o hmotnosti 7,5 kg.[3] Na východní straně Siliny se nachází slovanské pohřebiště z 9. století, které bylo v letech 1953–1955 podrobeno archeologickému výzkumu s vynikajícími výsledky. Prostor byl prohlášen za archeologickou památku, později byla ochrana podle požadavku armády zrušena.[3] První zmínku o vsi nalezneme v historických pramenech v roce 1298.[3] Objekt čp. 1 je původní manský statek, později rozdělený na menší usedlosti. Na poli mezi Raděticemi a Palivem jsou prastaré opuštěné štoly, zřejmě na železnou rudu. V roce 1927 zde došlo k propadu, který byl zavezen 140 povozy zeminy. K dalšímu propadu, o velikosti 1x1 metr došlo v 80. letech 20. století. V červenci 2006 došlo k propadu o hloubce 9 metrů a průměru asi 5 metrů u osady Palivo.[3]

Osada Palivo byla k Raděticím připojena roku 1953.[3] Radětice byly připojeny k obci Milín, v roce 1990 se opět osamostatnily, zatímco sousední Stěžov i Buk součástí Milína zůstaly.[3] Na návsi stojí obecní budova z roku 1953, zrekonstruovaná v letech 1984–1987. Sídlí zde obecní úřad, knihovna a hostinec a je zde kulturní a společenský sál.[3] V roce 2008 odkoupila obec od družstva Jednota Příbram objekt prodejny na návsi, od obce i má pronajatu pan Podzimek, který zde prodává smíšené zboží.[3] Na východní straně obce, v prostoru bývalé šachty Rudných dolů Příbram, je provozovna firmy INTOS Praha, která se zabývá výrobou plastových okenních rámů a dveří. Na polích hospodaří Zemědělsko-obchodní družstvo Milín,[3] na západní straně vsi je kravín.

Přes Radětice vede silnice III/11812 z Příbrami přes silnici I/4, Buk, kolem Paliva, přes Radětice, Stěžov, Káciň a Horní Hbity k silnici II/118. V Raděticích z ní odbočuje k jihu silnice III/11813 na Drsník. Ze silnice III/11812 vede do Paliva několik set metrů dlouhá úzká asfaltová cesta. Po silnici 11812 je vedena autobusová linka SID č. D42 (300042), kterou provozuje Veolia Transport Praha, z Příbrami, jejíž spoje jedou většinou do Solenice, Krásné Hory nad Vltavou a Petrovic, jeden pár školních spojů této linky zajíždí i do Drsníku a Milína. Linka jezdí hlavně v pracovních dnech, zejména ve školních (kolem 8 spojů denně každým směrem), několik spojů jezdí i v neděli (1 až 2 spoje každým směrem). Silnice I/4 (křižovatka u Buku) je od Radětic vzdálena asi 2 kilometry, dálkové autobusové spoje mezi Prahou a Jižními Čechami staví v Milíně, asi 2,5 km západně od Radětic některé spoje linky Praha–Písek staví i na křižovatce u Buku.

Nejbližší železniční stanice, Milín, je vzdálena asi 4 kilometry západním směrem.

Přes Radětice vede zeleně značená pěší turistická trasa č. 3064 ve směru U Buku – Palivo –Radětice – Pečice, na severní hranici území Radětic (rozcestí U Buku) vyúsťuje na červeně značenou trasu č. 0038 z Příbrami do Vestce. Oblast jižně až západně od Radětic (směrem k soustavě rybníků na Líšnickém potoce a k Milínu) je protkána sítí polních a lesních cest. Stará úvozová cesta propojující Radětice s Palivem severní stranou je neudržovaná a neprůchodná. Cyklotrasy na území Radětic vyznačeny nejsou.