Nebočadský luh
Nebočadský luh je přírodní památka ev. č. 1728 jižně od okresního města Děčín v Ústeckém kraji na poloostrově při pravém břehu Labe poblíž vsí Nebočady a Jakuby. Lokalita je v péči Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Nebočadský luh | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Pohled na Nebočadský luh od silnice | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 30. prosince 1994 |
Vyhlásil | Správa CHKO České středohoří |
Nadm. výška | 130–130 m n. m. |
Rozloha | 12,15 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Děčín |
Umístění | Děčín |
Souřadnice | 50°43′14,6″ s. š., 14°11′33,05″ v. d. |
Nebočadský luh | |
Další informace | |
Kód | 1728 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předmět ochrany
Předmětem ochrany je slepé říční rameno Labe a poloostrov s pozůstatky lužního lesa. Jedná se o významné hnízdiště (ledňáček říční, morčák velký, bukáček malý, orlovec říční, ostralka štíhlá) a zimoviště ptáků (kormorán velký). Od počátku 90. let 20. století byl na lokalitě zaznamenán výskyt bobra evropského, který je řazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů.[3] Bobři ovšem patří k neustále migrujícím druhům a proto se jejich ochrana na přesně vymezené lokalitě míjí účinkem. Obecně lze jen konstatovat, že se bobři vyskytují v oblasti pravého břehu Labe v prostoru mezi Svádovem a státní hranicí u Hřenska.[4]
Historie
Již dlouho před vyhlášením chráněného území v roce 1994 (respektive faktickým vyhlášením až v roce 1995, po vypořádání připomínek Povodí Labe), byla tato lokalita známa jako hnízdiště a zimoviště vzácného vodního ptactva. Původně se jednalo o ostrov. Významně byla podoba tohoto území ovlivněna na přelomu 19. a 20. století v důsledku vydláždění říčních břehů a výstavby valů a lagun, což mělo přispět ke zlepšení plavebních podmínek na Labi. Podle dobových snímků z druhé poloviny 19. století na této lokalitě byla pouze louka, zřejmě zemědělsky obhospodařovaná, a neexistoval zde žádný porost dřevin. Až později došlo na poloostrově k výsadbě topolů černých.[5]
Ohrožení lokality
Při zvýšené hladině Labe jsou části poloostrova pravidelně zaplavovány, větší zásah pak představovaly zejména velké povodně na počátku 21. století v letech 2002[6] a 2013.[7] V důsledku těchto velkých záplav byla lokalita ohrožena nejen jedovatými látkami z průmyslových a chemických provozů podél Labe, ale i množstvím naplaveného odpadu, mezi jiným i předměty větších rozměrů (vozíky, lednice, zahradní chatky, kontejnery, plasty).[5]
Povodněmi byly na poloostrově poničeny mnohé dřeviny, takže zdejší porosty značně prořídly. Bylinné patro měkkého luhu s porosty jilmu, vrb a topolů je silně ovlivněno eutrofizací záplavových labských vod a sedimentů. Převládá zde kopřiva dvoudomá a rychle se šířící netýkavka žláznatá. Průběžně je třeba potlačovat rozmáhající se porosty invazních, geograficky nepůvodních druhů rostlin, jako např. křídlatky japonské.[3][5]
Střet se záměry EU
Od roku 2006 trvá evropská komise na zařazení lokalit na dolním toku Labe v České republice do seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000.[8] Tento záměr se dostal do konfliktu s plány Ředitelství vodních cest ČR a vlády České republiky na výstavbu jezu na Labi, tzv. "Plavebního stupně Děčín".[9][10] Kvůli dlouhodobému odkládání zařazení dolního toku Labe do soustavy Natura 2000 vládou ČR se tento konflikt na počátku roku 2016 vyhrotil až do podoby hrozby vysokých sankcí.[11] Plánovaná výstavba "Plavebního stupně Děčín" je považována za významné ohrožení chráněné lokality.[4]
Dostupnost
V roce 2014 byla dokončena výstavba nové cyklostezky v úseku souběžně se silnicí II/261 a železniční tratí 073 na pravém břehu Labe. Při výstavbě cyklostezky byl vykácen pobřežní porost a došlo k obnažení slepého ramene řeky. Na břehu poblíž přírodní památky bylo zřízeno odpočívadlo cyklostezky s informačními tabulemi.[5] Přístup na poloostrov se nachází 300 metrů od autobusové zastávky Děčín, Jakuby. Pokud jde o železniční dopravu, jižní hranice chráněného území je vzdálena 2 km od železniční zastávky Boletice nad Labem a 2,5 km od zastávky Těchlovice.
Stav památky v dubnu 2016
- Informační tabule na břehu slepého ramene Labe
- Informace o výskytu bobrů
- Pohled přes poloostrov na druhý břeh Labe
- Okraj přírodní památky u cyklostezky
- Pohled z poloostrova směrem k Děčínu
- Celý poloostrov je zarostlý kopřivami
Odkazy
Reference
- Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- Popis lokality na stránkách CHKO České středohoří. ceskestredohori.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26.
- Chráněné druhy živočichů a rostlin. Zoologická část: bobr evropský [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří [cit. 2019-05-17]. Dostupné online.
- BUK, Martin. Plán péče o přírodní památku Nebočadský luh na období 2014 - 2026 [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří, 2014-01-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
- Zpráva České inspekce životního prostředí z roku 2003[nedostupný zdroj]
- Vyhonocení povodní v červnu 2013 [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2020-07-10]. PDF, str. 9. Dostupné online.
- DVOŘÁK, Michal. Ministerstva se přou o ochranu Labe. EU ji chce, problém je ale s jezem. idnes.cz [online]. 2015-09-07 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
- Strategický záměr Ředitelství vodních cest ČR
- BERÁNEK, Karel a kol. Územní studie zhodnocení plavebního stupně Děčín ve vazbě na udržitelný rozvoj území [online]. Praha: Atelier T - plan, 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné online.
- ŠVEC, Pavel. Bruselu došla trpělivost, Česko dál váhá s ochranou unikátního údolí Labe. idnes.cz [online]. 2016-30-04 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebočadský luh na Wikimedia Commons
- Cykloportál Ústí nad Labem
- Labská stezka